Petr z Brna, 34 let, má diagnózu schizofrenie od svých třiadvaceti. Za jedenáct let byl pětkrát hospitalizován v psychiatrické nemocnici, naposledy loni na tři měsíce. Pokaždé se vrátil do bytu, kde nikdo nekontroloval, jestli bere léky, a k ambulantnímu psychiatrovi, který má na kontrolu patnáct minut jednou za dva měsíce. Když mu sestra při propouštění vyprávěla o centrech duševního zdraví, kde tým za člověkem jezdí domů, pomůže s úřady a zavolá, když se týden neozve, znělo to jako služba pro někoho jiného. Jihomoravský kraj měl v roce 2024 v péči center 397 svých obyvatel, 32 na 100 000 — nejméně ze všech krajů.
Zdroj: ÚZIS ČR, NZIS Open — sada OIS-04-19 „Pacienti v centrech duševního zdraví“ (Národní informační systém péče o duševní zdraví, zdrojový registr NRHZS), staženo a sečteno 21. 9. 2026; krajské přepočty na obyvatelstvo k 1. 1. 2024 podle Eurostatu (demo_r_pjanaggr3). Počet center: MZ ČR, tisková zpráva 9. 6. 2026; cíl 100 center: Národní akční plán pro duševní zdraví 2020–2030.
Co ukazatel měří — a co ne
Reforma psychiatrické péče má od roku 2013 jeden hmatatelný cíl: přesunout péči o lidi s vážným duševním onemocněním z velkých psychiatrických nemocnic do komunity. Nástrojem má být síť center duševního zdraví (CDZ) — multidisciplinárních týmů psychiatra, sester, psychologa, sociálních pracovníků a peer konzultanta, které podle § 44b až 44d zákona o zdravotních službách poskytují péči lidem v jejich přirozeném prostředí. HSPA Monitor dosud sledoval jen to, kolik center existuje: 0,37 na 100 000 obyvatel v roce 2024, tedy zhruba třetina cílové sítě. Nový indikátor doplňuje druhou polovinu odpovědi: kolik lidí se do komunitní péče skutečně dostalo.
Číslo publikuje ÚZIS ČR jako otevřená data v sadě OIS-04-19. Za každý rok uvádí počet unikátních pacientů, jejichž péči některé centrum vykázalo zdravotní pojišťovně, v členění podle typu centra, kraje bydliště, pohlaví a pětileté věkové skupiny. Typů je pět a sada je vede pod kódy odborností ze seznamu zdravotních výkonů: centrum pro osoby se závažným duševním onemocněním (350), forenzní tým pro lidi s nařízeným ochranným léčením (355), centrum pro děti a adolescenty (360), tým pro seniory (370) a centrum pro adiktologické pacienty (922). Roční hodnota indikátoru je součet za všech pět typů.
Dvě věci je třeba říct hned. Zaprvé je „unikátní pacient“ unikátní jen uvnitř jedné buňky tabulky: kdo byl v témže roce v péči dvou typů center nebo se přestěhoval do jiného kraje, může být započítán dvakrát, takže celostátní součet je horní odhad. Zadruhé sada nerozliší jednotlivá centra, jen jejich typ — takže z ní nejde přečíst, kolik center v kraji funguje, ani kolik pacientů připadá na jedno. Obojí je v metodické kartě zapsáno a obojí hraje ve prospěch systému, ne proti němu.
Stav v Česku: od 289 k 9 156, a tempo klesá
Zdroj: ÚZIS ČR, NZIS Open, sada OIS-04-19; roční hodnota = součet všech řádků sady za rok, staženo a sečteno 21. 9. 2026. Rok 2018 zahrnuje jen pilotní centra otevřená v jeho druhé polovině.
Řada má tvar, který se dal čekat: prudký start a zpomalení. V roce 2018, kdy se v září otevřelo prvních pět pilotních center, prošlo jejich péčí 289 lidí. V roce 2019 to bylo 1 455, v roce 2020 už 3 229 a v roce 2021, kdy dobíhaly tři výzvy z Operačního programu Zaměstnanost na třicet center, 6 259. Pak se růst zlomil: +27 % v roce 2022, +6,6 % v roce 2023 a +8,0 % v roce 2024, kdy centra ošetřila 9 156 pacientů. Z toho 7 070 lidí se závažným duševním onemocněním, tedy cílová skupina, kvůli které reforma vznikla; dalších 1 112 v adiktologických centrech, 592 v centrech pro děti a adolescenty, 296 ve forenzních týmech a 86 v týmech pro seniory.
Přepočteno na obyvatelstvo jde o 84 pacientů na 100 000 obyvatel. Většina je v produktivním věku — 42,9 % má mezi 30 a 49 lety, lidí nad 65 let je 7,8 %, dětí a mladistvých do 19 let 11,7 %. Ženy mírně převažují (51,4 %).
Proč růst zpomalil: pacientů přibývá tam, kde přibývají centra
Vysvětlení dává srovnání se sítí. Pět center v roce 2018, třicet podpořených z evropských fondů do roku 2021, zhruba čtyřicet pro dospělé v roce 2024 a padesát všech typů koncem roku 2025 — tak počítá ministerstvo zdravotnictví v tiskové zprávě z 9. 6. 2026, na kterou HSPA Monitor navázal článkem o čtvrté výzvě na patnáct nových center. Křivka pacientů kopíruje křivku center: dokud síť rostla skokově, rostl počet pacientů o desítky až stovky procent; jakmile se rozšiřovala po jednotkách, spadl růst na jednotky procent.
-
Plán: 100 center
Národní akční plán pro duševní zdraví 2020–2030: 30 center z evropských projektů do roku 2022, 100 center rovnoměrně po celé ČR do roku 2030.
-
Skutečnost: 50 center
Koncem roku 2025 fungovalo 50 center všech typů, 39 pro dospělé se závažným onemocněním (MZ ČR). NKÚ v říjnu 2024: koncem roku 2023 necelá třetina plánu.
-
Kapacita: 16 úvazků na tým
Standard centra pro region o 100 000 obyvatelích doporučuje jako minimum 9,0 úvazku zdravotníků a 7,0 úvazku sociálních pracovníků. NKÚ: chybí víc než polovina potřebných specialistů.
-
Výsledek: 9 156 pacientů
Řádově 180 pacientů na jedno centrum pro dospělé ročně (orientační výpočet). Růst pacientů zpomalil na +8 % ročně, jakmile zpomalil růst sítě.
Zdroje: NAPDZ 2020–2030 (MZ ČR); tisková zpráva MZ ČR 9. 6. 2026; NKÚ, kontrolní akce 23/22, tisková zpráva 7. 10. 2024; Standard služeb poskytovaných v CDZ pro osoby se závažným chronickým duševním onemocněním, Věstník MZ ČR částka 8/2021; ÚZIS ČR, sada OIS-04-19. Vytížení na centrum = 7 070 pacientů v centrech pro dospělé / přibližně 40 center (indikátor centra_dusevniho_zdravi_per_100k, orientační počet).
Standard centra pro osoby se závažným duševním onemocněním, který ministerstvo vydalo ve Věstníku v roce 2021, počítá s komplexním centrem „fungujícím v přirozeném regionu s cca 100 000 obyvateli“ (obecně 60 000 až 140 000) a doporučuje jako minimum devět úvazků zdravotníků (z toho jeden psychiatr a sedm sester, polovina se specializací v psychiatrickém ošetřovatelství) a sedm úvazků pracovníků sociálních služeb. Tým o šestnácti úvazcích, který má za sebou v průměru 180 pacientů ročně, není nevytížený. Pokud má indikátor růst dál, musí buď přibýt centra, nebo lidé v nich — a Česko má 13 psychiatrů na 100 000 obyvatel proti průměru OECD 17,3.
Mezinárodní srovnání: evidence pro model, ne pro číslo
Harmonizovaný mezinárodní ukazatel počtu pacientů v komunitních týmech duševního zdraví neexistuje; britské CMHT, italská centri di salute mentale nebo polská Centra Zdrowia Psychicznego mají jinou cílovou skupinu, jiný spád a jiné vykazování, takže počty pacientů nejsou souměřitelné a pole benchmark v datovém kontraktu zůstává prázdné. Co srovnatelné je, jsou ostatní indikátory dashboardu: Česko drží 0,87 psychiatrického lůžka na 1 000 obyvatel proti 0,65 v OECD a průměrnou psychiatrickou hospitalizaci 43 dní proti 19 dnům v OECD; do duševního zdraví posílá zhruba 4 % zdravotních výdajů proti přibližně 7 % v EU. Systém tedy pořád stojí na lůžkách — a právě to má komunitní péče měnit.
| Studie | Design | Hlavní zjištění |
|---|---|---|
| Winkler et al., Lancet Psychiatry 2018 (ČR) | prospektivní srovnání, 115 osob s psychózou, 12 měsíců (2016) | péče v komunitě 8 503 € na osobu a rok vs. 16 425 € v nemocnici; rozdíl v kvalitě života 0,03 QALY nevýznamný; pravděpodobnost nákladové efektivity ≥ 97 % |
| Malone et al., Cochrane 2007 | meta-analýza 3 RCT, 587 osob | komunitní tým snižuje riziko hospitalizace, RR 0,81 (95% CI 0,7–1,0), NNT 17 |
| Dieterich et al., Cochrane 2017 | meta-analýza 40 RCT, 7 524 osob | intenzivní case management proti standardní péči (24 RCT, 3 595 osob) zkracuje pobyt v nemocnici o 0,86 dne na měsíc (95% CI −1,37 až −0,34), nízká jistota důkazu |
| Shields-Zeeman et al., BMJ Global Health 2025 (RECOVER-E) | sdružená analýza 5 RCT, 931 osob, jihovýchodní Evropa | komunitní péče snižuje míru postižení WHODAS o 4,55 bodu a zvyšuje kvalitu života o 0,07 za 18 měsíců |
| Winkler et al., Br J Psychiatry 2016 | systematický přehled 23 kohortových studií | bezdomovectví a vězení po propuštění z dlouhodobé hospitalizace se vyskytují sporadicky, ve většině studií vůbec |
Zdroj: citace ověřeny v PubMed 21. 9. 2026 (PMID 30415938, 17636625, 28067944, 41130742, 27143007), tvrzení převzata z abstraktů; plné citace v sekci Zdroje. Evidence dokládá účinek modelu, ne konkrétní počet pacientů v českých centrech.
Zahraniční i domácí evidence tedy mluví pro model: komunitní týmy snižují riziko hospitalizace, zkracují pobyt v nemocnici a v české studii Winklera a kolegů stály zhruba polovinu při srovnatelném výsledku. Neříká ale, kolik z 9 156 pacientů by jinak leželo v nemocnici — to sada ÚZIS neměří. Nejnovější práce téhož týmu (Winkler et al., International Review of Psychiatry 2026) shrnuje, že raná fáze reformy přinesla vznik center, rozšíření komunitních služeb a pokles dlouhodobých hospitalizací, a že politické změny ji poté zpomalily; čísla v abstraktu neuvádí.
Regiony: kde bydlíte, rozhoduje, jestli za vámi tým přijede
Zdroj: ÚZIS ČR, NZIS Open, sada OIS-04-19 (kraj bydliště pacienta, všech pět typů center, 2024; 108 pacientů bez zařazení do kraje), jmenovatel Eurostat demo_r_pjanaggr3 (obyvatelstvo k 1. 1. 2024), přepočet HSPA Monitoru 21. 9. 2026. Hodnoty vypovídají o obyvatelích kraje, ne o počtu center v něm.
Rozdíl mezi prvním a posledním krajem je 5,3násobný. Karlovarský kraj, nejmenší v republice, měl v péči center 510 svých obyvatel, tedy 172,8 na 100 000; Jihomoravský kraj s druhou největší metropolí země, psychiatrickou nemocnicí v Brně a lékařskou fakultou 397 obyvatel, tedy 32,4 na 100 000. Nad celostátním průměrem 84,0 jsou Praha (121,0), Plzeňský (115,4), Pardubický (100,5), Královéhradecký (92,5), Ústecký (90,9) a Zlínský kraj (87,3); nejníže jsou Vysočina (48,1), Liberecký (35,1) a Jihomoravský (32,4).
Ústecký kraj je zvláštní případ: ze 737 pacientů jich bylo jen 240 v centrech pro osoby se závažným duševním onemocněním a 497 v ostatních typech, takže v samotné cílové skupině reformy stojí s 29,6 pacienta na 100 000 obyvatel na posledním místě. Pořadí podle center pro osoby se závažným duševním onemocněním vede Karlovarský kraj (160,3), následují Pardubický (99,1), Plzeňský (91,0) a Královéhradecký (90,0); Praha je se 70,6 uprostřed. Kraj bydliště přitom není totéž co kraj centra — pacient může dojíždět přes hranici — a sada neuvádí, kolik lidí s vážným duševním onemocněním v kraji žije. Pětinásobný rozdíl ale neodpovídá žádnému známému rozdílu v nemocnosti; odpovídá tomu, kde centra vznikla a kde ne.
Podle § 44b zákona č. 372/2011 Sb. je centrum duševního zdraví zdravotnické zařízení, v němž se lidem s duševním onemocněním poskytují zdravotní služby podle § 44c a zároveň sociální služby podle zákona o sociálních službách, a to v jejich přirozeném prostředí; sociální službu centra vymezuje § 70a zákona č. 108/2006 Sb. a její registraci musí poskytovatel podle § 44d držet sám nebo zajistit smluvně. Tým pracuje metodou case managementu: každý klient má klíčového pracovníka, který koordinuje léčbu, bydlení, práci a úřady. Standardy jednotlivých druhů center vydává ministerstvo ve Věstníku (částky 8/2021, 15/2022 a 9/2025).
Norma existuje, tempo ne: co říká akční plán a úhradová vyhláška
Strategie reformy psychiatrické péče z roku 2013 počítala s jedním centrem na zhruba 100 000 obyvatel; Národní akční plán pro duševní zdraví 2020–2030 to převedl na síť 100 center rovnoměrně rozložených po celé republice, s třiceti z evropských projektů do roku 2022. Třicet do roku 2022 se splnilo; padesát koncem roku 2025 je polovina cíle pět let před termínem. Nejvyšší kontrolní úřad v říjnu 2024 konstatoval, že koncem roku 2023 fungovala necelá třetina sítě a že pro její dobudování chybí více než polovina potřebných specialistů. HSPA Monitor tento cíl sleduje na stránce plnění strategie duševního zdraví.
Finanční páky pro rok 2026 jsou dvě. Úhradová vyhláška pro rok 2026 (vyhláška č. 432/2025 Sb.) hradí péči v odbornostech 350, 355, 360, 370, 920, 922 a 935 hodnotou bodu podle přílohy č. 3 a psychiatrické nemocnice s transformačním plánem bonifikuje koeficientem za provoz centra: 0,02 za centrum pro dospělé, děti, seniory nebo adiktologické pacienty, 0,04 za forenzní tým, 0,06 za kombinaci obojího. Všeobecná zdravotní pojišťovna od 1. 1. 2026 bonifikuje uzavření nové smlouvy ve všech pěti odbornostech CDZ na celém území republiky. A ministerstvo vyhlásilo 15. 9. 2026 čtvrtou dotační výzvu na nejméně patnáct nových center. Zda peníze centra přitáhly, ukáže tato sada nejdřív v datech za rok 2026.
Co s tím: tři stoly
Ministerstvo a pojišťovny. Nová centra cílit tam, kde je pacientů na obyvatele nejméně: Jihomoravský, Liberecký kraj a Vysočina mají méně než polovinu celostátního průměru, Ústecký kraj v cílové skupině reformy stojí poslední. Dotační výzva umí regionální prioritu zapsat do kritérií; pojišťovna umí smlouvu nabídnout dřív, než o ni někdo požádá.
ÚZIS. Doplnit sadu o počet center v kraji a o rok, od kdy které funguje. Dnes se z ní nedá odlišit, kde chybí tým a kde jen pacienti o týmu nevědí, ani spočítat vytížení na centrum jinak než orientačně. Data v registru hrazených služeb jsou — vykazují se pod pěti odbornostmi a signálními výkony zavedení a ukončení péče.
Psychiatrické nemocnice. Standard z roku 2021 předpokládá, že nemocnice s transformačním plánem centra zakládají a úhradová vyhláška je za to platí. Kraje s nejnižšími hodnotami mají velké psychiatrické nemocnice; pokud mají centra vzniknout, je nejkratší cesta přes jejich personál a jejich transformační plány.
Co tenhle ukazatel nedokáže
Za prvé je to horní odhad. Unikátnost pacienta platí uvnitř buňky rok × typ centra × kraj × pohlaví × věk; kdo byl v péči dvou typů center nebo se přestěhoval, může být dvakrát. Za druhé je růst řady z velké části růst sítě, ne růst využití na centrum — sada centra nerozliší. Za třetí je území bydliště pacienta, ne sídlo centra. Za čtvrté chybí vztah k potřebě: kolik lidí s vážným duševním onemocněním v kraji žije, sada neříká, a nízká hodnota může znamenat chybějící centrum i menší poptávku. Za páté jde jen o vykázanou hrazenou péči; práce s neidentifikovaným zájemcem ani čistě sociální složka služby v sadě nejsou. A za šesté sada neměří výsledek: kolik pacientů se vyhnulo hospitalizaci, získalo bydlení nebo práci, lze doložit jen zahraniční evidencí.
A přece z toho zůstává jedna věta, na kterou žádná z těch výhrad nesahá. Stát si v roce 2013 napsal, že člověk s vážným duševním onemocněním má mít v dosahu tým, který za ním přijede domů. V roce 2024 takový tým měl v péči 9 156 lidí — v Karlovarském kraji 173 ze 100 000 obyvatel, v Jihomoravském 32. Petr z Brna se do péče centra nakonec dostal přes sociální pracovnici nemocnice. V datech za rok 2024 ještě není.