Podle Národního onkologického registru ÚZIS bylo v ČR v posledním uzavřeném roce evidováno 73,5 nového případu kolorektálního karcinomu (MKN-10 C18–C20) na sto tisíc obyvatel; průměr zemí OECD je v dashboardu HSPA Monitoru 36,5. Žádný jiný indikátor zdravotního stavu se v Monitoru od mezinárodního měřítka neliší tak dramaticky — a přitom jde o jednu z mála rakovin, kterou umíme zachytit dřív, než vůbec stihne narůst.
Zdroje: Národní onkologický registr ÚZIS; HSPA Monitor dashboard; Eurostat 2023 (programmatická data).
Diagnóza, kterou známe od devadesátek
České prvenství v evropských žebříčcích výskytu rakoviny střeva není novinka. Už koncem minulého století držela republika smutný rekord, který odborníci tehdy přičítali kombinaci stravy bohaté na uzeniny a vepřové, nízkému příjmu vlákniny, sedavému způsobu života a alkoholu. O generaci později se obraz změnil jen v detailech. Spotřeba zpracovaného masa patří podle ČSÚ k nejvyšším v EU, podíl dospělých s nadváhou nebo obezitou se zastavil na šedesáti procentech a doporučenou hladinu pohybu podle WHO splňuje jen každý třetí dospělý.
Populační screeningový program běží v ČR od roku 2000, v roce 2014 k němu přibylo adresné zvaní — pojišťovna píše každému pojištěnci po padesátce, že má nárok na bezplatný test okultního krvácení do stolice (TOKS) nebo rovnou na screeningovou kolonoskopii. Analytickou infrastrukturu programu historicky provozuje Institut biostatistiky a analýz LF MU (portál kolorektum.cz); od roku 2017 koordinaci screeningových programů zajišťuje Národní screeningové centrum při ÚZIS. Po deseti letech adresného zvaní je pokrytí cílové populace 50–75 let podle dashboardu HSPA Monitoru 28 procent (2024). Pro srovnání: ve Slovinsku má program SVIT účast kolem 65 procent, v Nizozemsku přibližně 67 procent (Eurostat, 2023), ve Finsku 74 procent.
Zdroj: Národní onkologický registr ÚZIS — otevřená data NZIP, sada NR-07-01 (edice 2024-01), vlastní výpočet z individuálních záznamů (MKN-10 C18–C20). Otevřená data končí rokem 2022 — čerstvější roky 2023 a 2024 (NOR uzavřel rok 2024) zatím nejsou v otevřených datech a jsou dostupné jen v interaktivním dashboardu SVOD.cz. Absolutní počty nezohledňují stárnutí a růst populace — část dlouhodobého nárůstu je demografická.
Pozdě objevená nemoc se hůř léčí
Vyšší výskyt by sám o sobě nebyl tragédií, kdyby Česko stejně dobře léčilo. Pětileté přežití po diagnóze kolorektálního karcinomu je v Česku 56 procent, průměr OECD je 62. Vypadá to jako šest procentních bodů. V praxi to znamená tisíce dalších pacientů, kteří by se v Rakousku nebo Belgii dožili pětiletého horizontu po diagnóze. Každý rok.
Důvod je v odborné literatuře dobře popsaný. Když pacient přichází na endoskopii teprve se symptomy — krví ve stolici, hubnutím, anémií — bývá nádor často ve stadiu III nebo IV. V tu chvíli nestačí samotná resekce, nastupuje neoadjuvantní chemoterapie, případně cílená biologická léčba a výsledek je nejistý. Naproti tomu polyp zachycený při preventivní kolonoskopii znamená patnáctiminutový zákrok, ambulantní propuštění a snížení rizika rakoviny v daném segmentu střeva o desítky procent. Rozdíl je v penězích, utrpení i v délce života.
Tři reformy, které čekají
Národní onkologický plán 2030, který připravilo Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s odbornými společnostmi, formuluje cíl jasně: výrazně zvýšit účast na populačním screeningu, který dnes uvázl pod třiceti procenty. Aby se to mohlo stát, musí systém změnit hned tři věci.
První je logika zvaní. Současný „opt-in" model spoléhá na to, že si pacient dopis přečte, najde si praktika a domluví termín. „Opt-out" varianty, o kterých se v české odborné debatě mluví už řadu let, by přiřadily termín automaticky — pokud pojištěnec aktivně nezareaguje, vyšetření se uskuteční. Podobné přístupy v různých formách testují některé západoevropské systémy. V českém prostředí by šlo o legislativně náročný krok: vyžaduje úpravu zákona o veřejném zdravotním pojištění, dohodu se zdravotními pojišťovnami a vyřešení otázek souhlasu.
Druhá je peněžní motivace praktiků. Lékař dnes není finančně tlačen k tomu, aby pacienta na TOKS posílal aktivně. Bonifikační programy pojišťoven existují — VZP Plus pro praktické lékaře obsahuje screeningové ukazatele mezi sledovanými parametry, podobné nástroje mají i další zdravotní pojišťovny. Jsou to ale smluvní bonusy, nikoliv systémová úprava úhradové vyhlášky. Sdružení praktických lékařů ČR dlouhodobě požaduje, aby se výkonová složka platby — odměna za skutečně provedenou prevenci — promítla přímo do úhradového mechanismu. Jednání o úhradové vyhlášce probíhají každoročně, posun je pomalý.
Třetí věc, o které se mluví nejméně, je zdravotní gramotnost. Ze šetření Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) a SZÚ plyne, že podstatná část lidí nad padesát let netuší, že na screening vůbec nárok mají. Dopis od pojišťovny skončí v koši společně s nabídkou doplňkového penzijního spoření, protože vypadá podobně. Přepracování pozvánky — krátká SMS, e-mailová připomínka, jednodušší jazyk — patří podle expertů z IBA MUNI mezi opatření s nejlepším poměrem nákladů a efektu. Stojí miliony, ne miliardy.
Co s tím prakticky
Pro čtenáře, kterému je víc než padesát, je to pragmatické: dopis od pojišťovny s nabídkou screeningu není reklama. Test TOKS si lze vyzvednout u praktického lékaře bez objednání, výsledek je za týden. Při pozitivním nálezu pojišťovna v plném rozsahu hradí kolonoskopii. Příprava na vyšetření trvá den, samotný výkon v sedaci zhruba půl hodiny. Jak se účast na screeningu liší podle krajů a věku, kolik lidí s pozitivním testem na kolonoskopii skutečně dorazí a jak dlouho na ni čekají, ukazují podrobná data celého programu.
Pro tvůrce politik je sdělení ještě jasnější. Česko nemá problém s diagnostickou kapacitou — endoskopistů, CT pracovišť ani komplexních onkologických center máme dost. S 28 CT přístroji na milion obyvatel se dokonce drží Česko nad průměrem OECD. Problém je v posledním kilometru: dovést pacienta k TOKS a od něj k případné kolonoskopii dřív, než se objeví krev. To není otázka nového lineárního urychlovače, ale úprav v zákoně, lepší IT integrace a několika desítek milionů na chytrou komunikaci s občany.
Dvojnásobek OECD ve výskytu jedné nemoci nezmění reklamní kampaň na obecně zdravý životní styl. Změní ho administrativní práce, kterou nikdo nechce dělat — a kterou Česko deset let odkládá.