Lékařská pohotovost je v Česku historicky zanedbávanou součástí systému — financovaná z krajských rozpočtů, provozovaná do velké míry na dobrovolné bázi praktickými lékaři, a metodicky regulovaná nejednotně. Výsledkem byla krajská patchworková mozaika: v Praze a v Jihomoravském kraji síť fungovala, v některých venkovských ORP se provoz držel nad vodou pouze dvěma–třemi lékaři často důchodového věku. Zákon č. 290/2025 Sb. je první systémovou reformou pohotovostní péče za poslední dvě dekády. Organizační odpovědnost přebírají pojišťovny; síť se zároveň výrazně restrukturalizuje směrem k nemocničním pracovištím.
Zdroje: Zákon č. 290/2025 Sb.; vyhlášky 380/2025 a 432/2025 Sb.; reporty ČT24 a Zdravotnického deníku (12/2025).
Geneze novely a politický kontext
Zákon č. 290/2025 Sb. (sněmovní tisk 798) prošel Poslaneckou sněmovnou ve 3. čtení 30. května a 4. června 2025, Senátem 2. července 2025, podepsal ho prezident 17. července 2025 a ve Sbírce zákonů byl vyhlášen 12. srpna 2025. Příprava probíhala v meziresortním připomínkovém řízení od roku 2023. Politická vůle k systémové změně dozrála v kontextu post-pandemického tlaku: covidová léta 2020–2022 odhalila, že kapacitní nedostatky v pohotovostní péči mají přímý dopad na přetížení záchranné služby a urgentních příjmů.
Pro pochopení reformy je klíčový jeden politickoekonomický fakt: zdravotní pojišťovny mají, na rozdíl od krajů, přímý finanční zájem na fungování LPS. Každý výjezd ZZS stojí systém několikanásobně více než ambulantní ošetření na pohotovosti. Podle expertního odhadu Asociace záchranných služeb ČR tvoří stavová volání, jež by bylo možno odklonit na funkční LPS, 30–40 % všech výjezdů ZZS. Toto číslo je expertní odhad, ne rutinně vykazovaná hodnota — ÚZIS systematicky nereportuje rozpad výjezdů podle „odklonitelnosti". Pojišťovny, které nově nesou odpovědnost za zajištění LPS, mají tedy přirozenou ekonomickou motivaci síť nastavit efektivně — pokud tu odpovědnost dokážou fakticky naplnit.
Tři předpisy, které spolu vytvářejí novou architekturu
Reformu pohotovostí netvoří jediný zákon, ale balík tří navzájem provázaných předpisů. Zákon č. 290/2025 Sb. novelizuje zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách — mimo jiné upravuje § 45 odst. 2 písm. l), v němž zaniká dosavadní povinnost poskytovatele účastnit se LPS na žádost kraje. Organizační odpovědnost přechází na zdravotní pojišťovny. Vyhláška č. 380/2025 Sb. o pohotovostních službách stanoví minimální časový rozsah a typy pohotovostí (lékařská pro dospělé, dětská, stomatologická, lékárenská). Vyhláška č. 432/2025 Sb. upravuje úhrady — pro stomatologickou pohotovost je paušální složka stanovena na 9 600 Kč za den provozu, lékárenská a lékařská pohotovost mají vlastní úhradové schéma.
Účinnost je od 1. ledna 2026. Konkrétní finanční parametry pro jednotlivé typy pohotovostí a způsoby vyúčtování stanoví úhradová vyhláška a smlouvy mezi pojišťovnami a poskytovateli. Detaily najdete v plném znění zákona 290/2025 Sb. na Zákony pro lidi a v textech obou vyhlášek.
Co se mění v síti — 96 urgentů, 82 pediatrií, rotující stomatologové
Klíčovou strukturální změnou je integrace lékařské pohotovosti pro dospělé do urgentních příjmů. Podle reportu ČT24 z prosince 2025 a tiskové zprávy Svazu měst a obcí má LPS pro dospělé od 1. ledna 2026 povinně fungovat při urgentních příjmech 96 nemocnic. Šestnáct samostatných pohotovostí pro dospělé v menších městech bez urgentního příjmu — mezi nimi Třeboň, Uherský Brod, Milevsko, Rožnov pod Radhoštěm, Tišnov a Hustopeče — bylo k 1. lednu 2026 zrušeno nebo přesunuto do nejbližší nemocnice s urgentem.
Dětská pohotovost zůstává organizovaná zvlášť — bude působit při 82 pediatrických odděleních nemocnic. Některá menší pracoviště (například dětská pohotovost v Litomyšli) v rámci reformy končí.
Stomatologická pohotovost dostává možnost rotačního modelu: zubní lékaři se mohou střídat při poskytování pohotovosti mezi vlastními ordinacemi. Cílem je řešit dlouhodobou poddimenzovanost ZPS v menších městech, kde dosud krajská celokrajská zubní pohotovost vyžadovala dojezdy přes desítky kilometrů. Funkčnost modelu se zatím v praxi ověřuje; první kvartální data MZ ke stavu sítě jsou plánována až na pozdější část roku 2026.
Lékárenská pohotovost: podle reportu ČT24 vzniká 15 nových nonstop provozoven, ale tři kraje — Vysočina, Ústecký a Liberecký — zůstávají k datu vstupu zákona v účinnost bez celonoční dostupnosti lékárny.
Co dělají kraje — od plné kompenzace po zánik ordinací
Reakce krajů na přesun odpovědnosti se výrazně liší. Podle krajského přehledu Zdravotnického deníku z prosince 2025 většina krajů — Karlovarský, Královehradecký, Liberecký, Plzeňský, Vysočina, Středočeský, Praha, Olomoucký a Ústecký — plánuje udržet pohotovosti v rozsahu, na který byli občané zvyklí, a hodiny nad rámec pojišťovenského financování dofinancovat z krajského rozpočtu.
Tam, kde se reforma projevila omezením, byly důvody převážně personální. Zlínský kraj ukončil k 1. lednu provoz LPS pro dospělé v Rožnově pod Radhoštěm a v Uherském Brodě; v Bystřici pod Hostýnem zůstala pohotovost otevřena pouze o sobotách. Jihočeský kraj zrušil LPS v Třeboni. Jihomoravský kraj ukončil pohotovosti v Tišnově a Hustopečích (obě bez vlastního urgentního příjmu). Pardubický kraj ukončil dětskou pohotovost v Litomyšli a omezil stomatologickou službu. Moravskoslezský kraj přispívá finančně 2,4 mil. Kč na zubní péči v Ostravě.
Co reforma neřeší — demografie praktiků a hraniční stavy
Personální problém českého praktického lékařství je strukturální a zákon č. 290/2025 Sb. ho neřeší ani řešit nemůže. Podle dat ÚZIS je průměrný věk registrujícího praktického lékaře dlouhodobě vysoký a v některých krajích přesahuje hranici, za kterou se výrazně zvyšuje pravděpodobnost ukončení praxe v horizontu 5–10 let. Pojišťovny nově dostaly povinnost zajistit síť, ale nezískaly nástroj, jak donutit lékaře k pohotovostní službě v ORP, kde o smlouvy o LPS není zájem. Tam, kde dosud LPS pro dospělé fungovala samostatně, je řešením integrace do urgentního příjmu nemocnice — což je přesně to, co reforma na úrovni 96 pracovišť dělá.
Druhým otevřeným tématem zůstává hraniční zóna mezi pohotovostní péčí a urgentním příjmem. Studie ze západoevropských systémů (Německo, Belgie, Velká Británie) shodně ukazují, že významná část návštěv urgentních příjmů (řádově desítky procent) připadá na stavy, které by zvládla pohotovostní ambulance. V Česku systematický monitoring tohoto přetoku zatím chybí. Nový český model — kdy LPS pro dospělé je fyzicky integrována do urgentního příjmu — tento problém formálně odstraňuje (pacient přijde na jedno místo a personál nemocnice ho zatřídí), ale klade vyšší nároky na triage a personální obsazení urgentu.
Mezinárodní kontext — Belgie 1733, Francie SAS, Německo 116 117
Většina západoevropských zemí prošla reformou pohotovostní péče v posledních deseti až patnácti letech. Tři modely stojí za zmínku, ale srovnání s českým modelem je třeba brát s rezervou, protože každý systém je nasazen v jiném institucionálním kontextu.
Belgie provozuje od poloviny 2010. let centrální telefonní linku 1733 pro neurgentní lékařskou pomoc mimo ordinační hodiny. Linka triážuje volajícího a buď vyšle lékaře k pacientovi, nebo ho navede do nejbližšího pohotovostního střediska (Huisartsenwachtpost / Poste de Garde), často při nemocnici. Francie zavedla od roku 2021 systém Service d'Accès aux Soins (SAS), integrovaný dispečink propojený s tísňovou linkou 15 a databází dostupných lékařů. Německo provozuje od roku 2012 celostátní číslo 116 117, organizované Kassenärztliche Vereinigungen — sdruženími smluvních lékařů, která mají ze zákona povinnost zajistit pohotovostní službu svých členů.
Český model z roku 2025 nepřebral žádný z těchto modelů celistvě. Nejblíže má k německému KV-modelu — také v ČR existuje smluvní organizační vrstva (pojišťovny místo KV) s povinností zajistit síť. Chybí ale celostátní triážní telefonní linka srovnatelná s belgickou 1733, francouzským SAS nebo německým 116 117. Číslo 116 117 v ČR formálně existuje, ale nemá zákonný rámec a její kapacitní zajištění je předmětem samostatné debaty. Vstupní bod pacienta do systému zůstává v ČR roztříštěný mezi linku 155, nemocniční urgent a webové seznamy pohotovostí.
Co se ukáže v roce 2026
První rok platnosti reformy bude klíčovým testem. Zákon ukládá pojišťovnám reportovat MZ kvartálně počty stanovišť, obsazené směny a další ukazatele provozu sítě. První souhrnná zpráva MZ je očekávána na podzim 2026; do té doby je obraz funkčnosti reformy nutně mozaikovitý a opírá se o krajské tiskové zprávy a mediální zdroje.
Strukturální otázky, které zákon nezavírá, jsou tři. Za prvé, demografie praktického lékařství a ochota mladších lékařů přebírat pohotovostní závazky. Za druhé, dlouhodobá udržitelnost stomatologické pohotovosti, kde úhradová vyhláška 432/2025 Sb. nabízí 9 600 Kč denního paušálu, jehož atraktivita oproti běžnému ambulantnímu výdělku zubního lékaře bude muset být sledována. Za třetí, absence centrálního triážního čísla, která je v evropském srovnání zřetelnou mezerou. Žádnou z těchto věcí jediná novela nevyřešila — všechny budou tématy pro další legislativní cykly.