Veřejné zdravotní pojištění v Česku rozděluje stovky miliard korun ročně. To, kolik dostane který poskytovatel a podle jakého klíče, se nerozhoduje v tarifní tabulce typu „za apendektomii zaplatíme 28 000 Kč". Rozhoduje to soustava vzorců, které propojují minulý objem péče poskytovatele, klasifikaci konkrétní hospitalizace, hodnoty bodu pro daný segment a regulační koridory, které brání jak skokovým propadům, tak skokovým nárůstům úhrad. Tato soustava se každoročně přepisuje v jediném dokumentu — úhradové vyhlášce. Jeho čtení je zatěžkávací zkouška i pro lidi z oboru. Tento článek vysvětluje hlavní mechaniky tak, aby čtenář pochopil, čím vyhláška ovlivňuje, kdo ho léčí, jak rychle a v jaké kvalitě.
Zdroj: § 17 zákona 48/1997 Sb., vyhláška 432/2025 Sb., MZ ČR „Výsledky DŘ 2026".
Co úhradová vyhláška vlastně je
Úhradová vyhláška je sekundární právní předpis, který Ministerstvo zdravotnictví vydává každoročně na základě zmocnění v § 17 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Stanovuje pro nadcházející rok čtyři věci:
- hodnoty bodu v Kč pro jednotlivé segmenty péče (ambulance, záchranka, pohotovost, dialýza, lázně, jednodenní péče);
- výši úhrad hrazených služeb, často přes vzorce navázané na referenční rok (typicky dva roky před hodnoceným obdobím);
- výši záloh, které pojišťovny vyplácejí poskytovatelům v průběhu roku (finální vyúčtování probíhá až po skončení roku);
- regulační omezení — koridory, ve kterých se úhrada smí pohybovat, omezení vykazovaných výkonů, koeficienty za pozdě vykázanou péči.
Před samotným vydáním vyhlášky probíhá od jara do podzimu dohodovací řízení mezi zástupci sedmi zdravotních pojišťoven a profesními asociacemi poskytovatelů (LOK-SČL, ČLK, Asociace nemocnic ČR, SPL ČR, ČSK a další), upravené v § 17 odst. 4 téhož zákona. Pokud strany dosáhnou dohody pro některý segment, MZČR ji ve vyhlášce zpravidla převezme. Pokud dohoda nepadne, MZČR vyhlášku vydá autoritativně. V posledních letech bylo autoritativní vyhlášení spíše pravidlem než výjimkou — segmenty se nedohodnou skoro nikdy najednou, protože co je úspora pro jeden, je výpadek pro druhého.
Vyhláška pokrývá v §§ 4 až 20 dvacet hlavních segmentů péče: lůžkovou (akutní, následnou, dlouhodobou), ambulantní (specializovanou, praktiků, gynekologů, stomatologů, vyjmenovaných odborností 222 a 801–823, domácí péče), dialyzační péči, záchrannou službu, dopravu pacientů, lékařskou a zubní pohotovost, lázně, ozdravovny, lékárny a jednodenní péči. Pro každý segment je v textu odkaz na příslušnou přílohu (1 až 15), kde leží konkrétní vzorce a tabulky.
Co je „bod" a proč to není koruna
Aby vyhláška mohla rozumně regulovat ceny v zdravotnictví, potřebuje účetní jednotku, která zachytí klinickou náročnost výkonu nezávisle na jeho aktuální ceně. Tou jednotkou je bod. Každý zdravotnický výkon — od kontrolního měření tlaku přes laparoskopickou cholecystektomii po MRI mozku s kontrastem — má v Seznamu zdravotních výkonů (vyhláška č. 134/1998 Sb.) přiřazenou bodovou hodnotu, která reflektuje časovou náročnost lékaře, materiál, použité přístroje a režii. Tato hodnota se mění zřídka — Seznam výkonů se aktualizuje samostatně, pomalu, často po letech politického a odborného sporu.
Hodnota bodu v Kč se naopak mění každý rok — a právě v úhradové vyhlášce. Tím MZČR reguluje, kolik peněz reálně teče do toho kterého segmentu. Zvýšit hodnotu bodu o tři haléře v ambulantní péči znamená přesun stovek milionů korun ročně do jednoho segmentu. Pro rok 2026 jsou hodnoty bodu pohyblivé od 0,77 Kč u příspěvkových lázní (výkon 09543, omezený třikrát za pobyt) přes 1,14 Kč u lékařské pohotovostní služby až po 1,47 Kč u záchranné služby (výkony přepravy) a u nepřetržité dopravy pacientů. To je 90% rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší hodnotou bodu. Není to nahodilé — je to způsob, jak vyhláška systémově upřednostňuje (nebo potlačuje) určité druhy péče.
U lůžkové akutní péče už hodnota bodu není jedno číslo, ale součást složitějších vzorců — tam vstupuje klasifikace hospitalizovaných pacientů (CZ-DRG), kterou aktualizuje Český statistický úřad sdělením ve Sbírce zákonů (aktuální verzi platnou pro 2026 přebírá úhradová vyhláška v příloze č. 10). CZ-DRG zařazuje každou hospitalizaci do jedné z bází diagnosis-related groups a přiřazuje jí relativní váhu (číslo bezrozměrně vyjadřující průměrnou náročnost případu vůči celostátnímu průměru). Operační podklady a relativní váhy publikuje ÚZIS na portálu drg.uzis.cz. Vyhláška pak pracuje s case-mixem (CM) — součtem relativních vah všech případů poskytovatele — a se základní sazbou (ZS) v Kč, kterou se case-mix násobí. Ke vzorci se vrátíme v sekci o paušální úhradě.
Čtyři hlavní mechaniky úhrady
Vyhláška kombinuje čtyři logiky platby — každý segment používá jednu nebo dvě z nich. Pochopení těchto čtyř mechanik je klíč k pochopení celé vyhlášky.
Výkonová platba (fee-for-service). Nejprostší model — poskytovatel vykáže jednotlivé výkony, pojišťovna spočítá body × hodnota bodu × počet výkonů a uhradí. Používá ho záchranka, lékařská pohotovost, dialýza, část ambulantních specialistů, lékárny. Výhoda: motivace dělat víc péče. Nevýhoda: stejná motivace bez ohledu na to, jestli je víc péče zdravotně přínosné. Vyhláška proto u většiny ambulancí výkonovou platbu doplňuje regulačními koridory (viz dále).
Kombinovaná kapitačně-výkonová platba. Používají ji všeobecní praktici (VPL), praktici pro děti a dorost (PLDD) a gynekologové (odbornosti 603, 604). Skládá se ze dvou částí. Kapitační složka je pevná měsíční částka za každého registrovaného pojištěnce v ordinaci, bez ohledu na to, kolikrát byl ten měsíc ošetřen. Tím vyhláška platí praktika za to, že má pacienta vůbec v péči — za dispenzární odpovědnost. Výkonová složka se přidává za jednotlivé výkony, které praktik vykáže (typicky preventivní prohlídky, očkování, nemocenská). Cíl této kombinace: preferovat vztahový, dlouhodobý model péče u pacientů, kteří potřebují kontinuitu, a zároveň odměňovat aktivitu praktika.
Případový paušál (DRG). Pro každou hospitalizaci v akutní lůžkové péči pojišťovna spočítá relativní váhu podle CZ-DRG klasifikace a tuto váhu vynásobí základní sazbou v Kč. Sazba se pohybuje (pro 2026) podle typu nemocnice mezi 55 000 a 110 000 Kč. Cíl: férovější úhrada — komplikovaná hospitalizace s mnoha výkony dostane víc než jednodenní nekomplikovaný případ. Druhý cíl: motivovat nemocnice k efektivitě — pokud nemocnice hospitalizuje pacienta déle, než klasifikace předpokládá, paušál nedostane navíc. Případový paušál se v Česku používá od poloviny 10. let a jeho klasifikace CZ-DRG se každoročně aktualizuje (přehled verzí a relativních vah viz drg.uzis.cz).
Paušální úhrada (annual lump-sum). Pro většinu hospitalizací akutní lůžkové péče se nakonec nepoužívá čistý DRG, ale složitější paušální úhrada, která DRG kombinuje s referenční částkou z předchozího roku. Důvod: čistý DRG by každý rok znamenal nepředvídatelný propad nebo nárůst pro nemocnice, které mění strukturu pacientů; paušál tomu brání. Vzorec rozebíráme dál.
Hodnota bodu po segmentech (2026)
Pro orientaci — toto jsou hlavní hodnoty bodu a paušály pro 2026, které vyhláška stanovila přímo (bez navázání na vzorec):
- Záchranná služba — výjezd: hodnota bodu 1,32 Kč + fixní 1 550 Kč za výjezd vozu zdravotnické záchranné služby zahrnující příjem tísňové výzvy a výjezd posádky (§ 14).
- Záchranná služba — přeprava: 1,47 Kč; pro výkon č. 06714 (specializovaný transport) 1,34 Kč.
- Doprava pacientů — nepřetržitá služba: 1,47 Kč; doprava nikoli nepřetržitá: 1,21 Kč; přepravní výkon č. 69 (převoz mezi zařízeními): 1,34 Kč (§ 15).
- Lékařská pohotovostní služba: 1,14 Kč pro výkony, 1,26 Kč pro výkony přepravy (§ 16 odst. 1).
- Zubní pohotovostní služba: paušální složka 9 600 Kč × koeficient počtu pojištěnců v regionu, za jeden den služby ve dnech a v rozsahu vyhlášky o pohotovostních službách (§ 16 odst. 2).
- Komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče: 102 % smluvně sjednané úhrady za 1 den pobytu pro 2025 (§ 17 odst. 1) — meziroční nárůst 2 procentní body, mající kompenzovat inflaci.
- Ozdravovny: 1 310 Kč za den pobytu (§ 17 odst. 4) ve složkách ubytování + stravování + ozdravný program.
- Příspěvkové lázně — výkon 09543: 0,77 Kč, maximálně třikrát za pobyt (§ 17 odst. 3).
- Vybrané individuální výkony (09543 mimo lázně, 09555–09557): 1,12 Kč; výkony 09580 a 09581: 1,04 Kč; jednorázová úhrada 36 Kč za výkon 09990 a 32 Kč za výkon 09552 (§ 18, § 19). Pozn.: § 18 odst. 1 věta druhá výslovně vylučuje aplikaci sazby 1,12 Kč u poskytovatele lázeňské léčebně rehabilitační péče, kde se uplatní § 17 odst. 3 (0,77 Kč) — výkon 09543 má proto dvě rozdílné hodnoty bodu podle typu poskytovatele.
- Převedení listinného receptu do elektronické podoby: 16 Kč za každý převedený recept, byl-li na něj reálně vydán léčivý přípravek (§ 19 odst. 2). Mírný stimul k digitalizaci preskripce.
Hodnoty bodu pro všeobecné praktické lékařství, specializovanou ambulantní péči, dialýzu, stomatologii a akutní lůžkovou péči nejsou v textu paragrafů, ale v přílohách č. 2, 3, 8, 11 a 1. K nejdůležitějším z nich se teď dostáváme.
Rozpětí 0,77 → 1,47 Kč = +91 % rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší hodnotou bodu. Vyhláška systémově preferuje (záchranka) nebo potlačuje (lázně, pohotovost) určité druhy péče. Zdroj: vyhláška č. 432/2025 Sb., § 14–§ 18 (ověřeno proti PDF MZČR Uhradova_vyhlaska_2026.pdf, audit 2026-05-15).
Praktici: kapitace 60 až 76 Kč na pojištěnce a měsíc
Příloha č. 2 stanovuje pro VPL a PLDD základní kapitační sazbu ve čtyřech úrovních podle ordinačních hodin a struktury služeb na pracovišti:
- 76 Kč/měsíc/pojištěnec — pracoviště s alespoň 30 ordinačními hodinami rozloženými do 5 pracovních dnů týdně, alespoň 1 den v týdnu otevřené do 18 hodin a alespoň 2 dny v týdnu umožňující objednání na pevně stanovenou hodinu;
- 69 Kč/měsíc/pojištěnec — pracoviště s 25 ordinačními hodinami v 5 pracovních dnech a alespoň 1 dnem otevřeným do 18 hodin;
- 60 Kč/měsíc/pojištěnec — pracoviště VPL, které nesplňuje podmínky 76 ani 69 Kč;
- 66 Kč/měsíc/pojištěnec — pracoviště PLDD, které nesplňuje podmínky 76 ani 69 Kč.
K základní kapitaci se pak přidávají bonusy: +1 Kč za doloženou účast 50 % lékařů v celoživotním vzdělávání ČLK, +2 Kč za splnění proporce preventivních prohlídek (alespoň 30 % registrovaných ve věku 40–80 let u VPL, 40 % ve věku 6–19 let u PLDD), +5 Kč za splnění širších podmínek kvality podle bodů 4 a 5 přílohy 2, +1 Kč za zajišťování specializačního vzdělávání rezidentů. Maximum, na které se může praktik dostat, je tedy zhruba 85 Kč na pojištěnce a měsíc, tj. zhruba 1 020 Kč ročně.
Rozdíl 60 → 76 Kč (+27 %) je přímá motivace k otevřeným ordinacím; +5 Kč za kvalitu, +2 Kč za splnění proporce preventivních prohlídek a +1 Kč za CŽV ČLK / rezidenta. ~ 1 020 Kč / pojištěnec / rok ve špičce. Zdroj: vyhláška č. 432/2025 Sb., příloha č. 2, body 1–3 (ověřeno proti PDF MZČR, audit 2026-05-15).
Počet registrovaných pojištěnců se navíc přepočítává podle věkových kategorií — kapitace za pojištěnce ve věku 65–74 let je vyšší než za pojištěnce ve věku 25–34 let, protože průměrná spotřeba péče u staršího pojištěnce je vyšší. Příloha 2 obsahuje tabulku indexů pro 18 věkových skupin. Tím vyhláška kompenzuje to, že praktik ve městě s mladou populací není v podobě kapitace „trestán" za to, že má v praxi více zdravých.
Pro občana je důležité, že kapitace je platba za registraci, ne za návštěvu. Praktik, kterého navštěvujete dvakrát ročně, dostane stejně jako praktik, kterého navštěvujete dvanáctkrát — pokud je výkonová složka konstantní. To je zdrojem některých kritik (motivace „mít pacienta v knize, ale nesetkávat se s ním"); zároveň je to ochrana před fragmentací péče (praktik, který ví, že má pacienta dlouhodobě, má motivaci dělat dispenzární kontroly).
Záchranka: bod, výjezdový bonus a kompletní vzorec
Záchranná služba je instrumentální příklad výkonové platby s pevnou hodnotou bodu. Vyhláška pro 2026 stanoví v § 14:
ÚhradaZZS = (Body × 1,32 Kč) + (Bodypřeprava × 1,47 Kč) + (Body06714 × 1,34 Kč) + (Počet výjezdů × 1 550 Kč)
Konkrétně: standardní výjezd s vyšetřením a transportem do nemocnice — který se podle Seznamu výkonů skládá z výkonů typu „výjezd vozu RZP", „kardiopulmonální resuscitace", „transport pacienta v péči lékaře" atd. — má dohromady řekněme 1 800 bodů. Z toho 1 200 bodů jsou výkony s hodnotou 1,32 Kč (tj. 1 584 Kč), 600 bodů jsou výkony přepravy s hodnotou 1,47 Kč (tj. 882 Kč), a navíc fixní 1 550 Kč za výjezd. Celkem za jeden výjezd zhruba 4 016 Kč. Toto číslo platí jen ilustrativně — skutečné body za konkrétní výjezd závisí na situaci. Cílem výjezdového bonusu (1 550 Kč v 2026, oproti nižším částkám v předchozích letech) je pokrýt fixní náklady služby, které neklesají s počtem výjezdů — náklady operačního střediska, údržbu vozidla, personální stálost.
Akutní lůžková péče: paušální úhrada a její vzorec
Tady už se vyhláška dostává do své nejtěžší části. Pro akutní lůžkovou péči stanoví příloha č. 1 více souběžných složek úhrady — individuálně smluvní složku, paušální úhradu, úhradu vyčleněnou z paušálu, úhradu formou případového paušálu, úhradu za malý počet pojištěnců, ambulantní složku a ostatní úhrady. Hlavní z nich, dotýkající se naprosté většiny hospitalizací mimo individuálně sjednané smlouvy, je paušální úhrada. Její vzorec vypadá na první pohled odstrašivě, ale dá se rozložit:
ÚHRPU,2026 = min{ 1 ; CMred,2026 / (0,98 × CM2024) } × IPU − EM2026
Vyhláška to píše s indexem CZ-DRG, A (skupiny vztažené k diagnóze v části A přílohy č. 10) — ten ponecháváme stranou pro stručnost. Co znamenají členy:
- CM2024 = case-mix poskytovatele v referenčním období 2024. Sčítá relativní váhy všech ukončených hospitalizací v 2024, vykázaných do 31. 3. 2025 a uznaných pojišťovnou do 31. 5. 2025, zařazených do skupin části A přílohy 10.
- CMred,2026 = case-mix v hodnoceném období 2026 (po případné redukci za případy ukončené předčasně přeložením, jak stanoví bod 1.1 přílohy).
- IPU = individuální paušální úhrada nemocnice — referenční částka PUdrg,2024 z roku 2024 navýšená o 3 % (1,03×). Tj. IPU = PUdrg,2024 × 1,03.
- PUdrg,2024 = referenční výše úhrady, která se počítá ze tří úrovní:
- pro špičkové nemocnice referenční sítě s alespoň 8 statusy center vysoce specializované péče (kód i.): CM2024 × 90 000 Kč;
- pro nemocnice s traumatologickým centrem a alespoň 4 dalšími statusy (kód ii.): CM2024 × 85 000 Kč;
- pro ostatní nemocnice (kód iii.): individuální výpočet z minimální (55–65 tis.) a maximální (až 110 tis. Kč) základní sazby a referenční úhrady z 2024.
- EM2026 = vyžádaná extramurální péče — část úhrady, kterou nemocnice „vyžádala" jiných poskytovatelů během hospitalizace pacienta (vzdálená laboratoř, externí RTG, konzilium specialisty mimo dům). Tato částka se z paušálu odečítá, protože byla zaplacena přímo poskytovateli, který službu reálně poskytl.
- min{ 1 ; CMred,2026 / (0,98 × CM2024) } = klíčový redukční koeficient. Pokud nemocnice v 2026 vykáže case-mix alespoň 98 % toho, co v 2024, koeficient je 1 a paušál se nezredukuje. Pokud udělá méně, paušál se proporcionálně sníží — vyhláška pokutuje pokles produkce.
Pracovní příklad. Představme si fiktivní krajskou nemocnici. V 2024 ukončila 12 000 hospitalizací zařazených do paušálních skupin části A přílohy 10. Po vážení relativními vahami CZ-DRG má case-mix CM2024 = 14 800. Dejme tomu, že podle struktury byla v kategorii iii. (běžná krajská nemocnice se 3 statusy specializované péče), s referenční individuální základní sazbou IZS2024 = 78 000 Kč, max. ZS = 0,5 × 110 000 + 0,5 × 78 000 = 94 000 Kč, min. ZS = 60 000 Kč (zajišťuje urgentní příjem mimo referenční síť). Předpokládejme, že po výpočtu PUdrg,2024 dle formule iii. dospěje k částce 1 250 mil. Kč. Tu vyhláška navýší koeficientem 1,03:
IPU = 1 250 000 000 × 1,03 = 1 287 500 000 Kč
Pokud nemocnice v 2026 udělá case-mix 14 800 (stejný jako 2024), redukční koeficient = min{ 1; 14 800 / (0,98 × 14 800) } = min{ 1; 1,0204 } = 1. Paušál bude přibližně rovný IPU mínus extramurální péče. Pokud udělá case-mix jen 13 800, koeficient = min{ 1; 13 800 / 14 504 } = 0,9514 — paušál klesne na cca 1 224 mil. Kč, tj. výpadek 63 mil. Kč vůči srovnatelnému roku. To je síla redukčního koeficientu — pokles produkce o 7 % se promítne plnou silou do úhrady. Pokud naopak nemocnice udělá case-mix 16 000, koeficient zůstane 1 (strop) — paušál se nezvýší, navzdory tomu, že nemocnice odvedla víc práce. Pro tu nadprodukci se v dalších bodech přílohy 1 spouští samostatný režim úhrady formou případového paušálu — tj. čistého DRG za případy nad rámec.
| Scénář pro 2026 | Case-mix 2026 | Redukční koef. | Paušál (mil. Kč) | Δ vs. IPU |
|---|---|---|---|---|
| Stejná produkce jako 2024 | 14 800 | 1,000 | 1 287,5 | ±0 |
| Pokles o 7 % | 13 800 | 0,9514 | ≈ 1 224,5 | −63 mil. |
| Nárůst o 8 % (strop) | 16 000 | 1,000 (strop) | 1 287,5 | ±0 v paušálu* |
Vzorec: ÚHRPU = min{ 1 ; CM2026 / (0,98 × CM2024) } × IPU − EM, kde IPU = PUdrg,2024 × 1,03. Pokles produkce se promítne plnou silou do úhrady; nárůst nad referenci se zastaví na stropu (* nadprodukce řeší samostatný režim případového paušálu, viz bod 6 přílohy 1). Zdroj: vyhláška č. 432/2025 Sb., příloha č. 1, část A, bod 1.1–1.6 (ověřeno proti PDF MZČR, audit 2026-05-15).
Regulační omezení — koridory a koeficienty
Redukční koeficient 0,98 v paušálním vzorci je jen jeden z mnoha regulačních prvků. Vyhláška obsahuje desítky podobných koridorů. Některé příklady:
- Pozdě vykázané služby — úhrada za služby vykázané po 31. 3. 2027 se násobí koeficientem 0,95 (§ 2 odst. 4). Pokutuje opožděné vykazování, šetří pojišťovnám.
- Stop u nadprodukce — paušální úhrada se nemůže zvýšit nad referenční IPU, i kdyby nemocnice udělala podstatně víc práce. Pro nadprodukci se použije případový paušál se sníženou sazbou — vyhláška to nazývá „úhradou za péči pro malý počet pojištěnců" v bodu 6 přílohy 1.
- Individuálně sjednané úhrady — nemocnice a pojišťovna se mohou dohodnout na samostatné výši úhrady pro vybranou DRG bázi (typicky vysoce specializovaná péče, transplantace, nákladné onkologické léčby). Tyto úhrady se z paušálu vyjímají a hradí se zvlášť (bod 2 přílohy 1).
- Léčivé přípravky a zvlášť účtované materiály — léky uvedené v příloze č. 12 se hradí v ceně skutečné spotřeby, mimo paušál (bod 1.4 přílohy 1). Cíl: nemocnice nemá dvojí motivaci — racionálně používat léky podle indikace, ale ne čekat, až lék zaplatí z paušálu.
- Robotická operativa — pokud nemocnice vykáže jen materiál pro robotickou operativu bez patřičného DRG markeru, vyhláška jí nepřizná navýšení relativní váhy (bod 1.6 přílohy 1). Cíl: zabránit „papírovému" vykazování bez reálného robotického výkonu.
- Kapitační bonusy — VPL a PLDD dostanou bonusy na kapitaci jen po doložení podmínek (vzdělávání, prevence, akreditace školícího pracoviště). Bez doložení se kapitace nezvyšuje — vyhláška vynucuje aktivní jednání.
Tyto regulační omezení mají v souhrnu jeden cíl: stabilizovat úhrady v čase, brzdit umělé inflaci výkazů a šetřit prostor zdravotních pojišťoven, jejichž rozpočty jsou jako celek limitované. Nevýhoda téže logiky: pokud nemocnice z reálných důvodů zlepšila skladbu pacientů (např. přitáhla komplikovanější případy), paušál ji za to neodmění. Inovace, které mění strukturu péče skokově, narážejí na vzorec, který byl navržen pro plynulé přechody.
Co to dělá s motivacemi v systému
Úhradová vyhláška není neutrální technický dokument — určuje směr, kterým se zdravotnictví rok od roku posouvá. Několik trvalých efektů, které lze v české vyhlášce 2026 sledovat:
Centra vysoce specializované péče dostávají víc. Špičkové nemocnice v referenční síti s 8+ statusy mají referenční sazbu 90 000 Kč/CM oproti běžným 78–94 000 Kč. To je strukturální preference — vyhláška podporuje koncentraci komplexní péče v centrech, což je sjednocený cíl posledních let napříč evropskými systémy. Pro krajské a okresní nemocnice to ovšem znamená trvale nižší jednotkovou cenu péče i tehdy, když léčí stejné případy.
Praktici jsou tlačeni k otevřeným ordinacím a prevenci. Rozdíl mezi 76 a 60 Kč na pojištěnce a měsíc je třetina ceny — dělá se to konkrétními kritérii: alespoň 30 hodin v 5 dnech, alespoň 1 den do 18 hodin, alespoň 2 dny s objednáním na hodinu. To jsou opatření odpovídající dlouhodobé kritice nedostupnosti českých praktiků a nedělních zavřených ordinací.
Pohotovost je dlouhodobě podtlačovaná. Hodnota bodu 1,14 Kč v lékařské pohotovosti je mezi nejnižšími v celé vyhlášce — nižší než u záchranky, ambulancí i lůžkové péče. To, spolu s plošnou nižší hodnotou bodu při paušálním ošetřování pohotovosti v menších městech (zubní pohotovost má paušál 9 600 Kč/den × koeficient regionální populace), vede k tomu, že pohotovost je systémově neatraktivní pro provozovatele i pro lékaře. Důsledek: ruší se nebo se centralizují, a pacient v menším městě má bližší pohotovost možná jen v rámci urgentního příjmu krajské nemocnice.
Lázně a ozdravovny mají systémově nízkou hodnotu bodu (0,77 Kč). To je ještě výraznější efekt — vyhláška lázně udržuje, ale jejich rozpočet roste jen o inflaci (102 % předchozího roku). Lázně se v posledních letech stávají primárně samoplátcovou službou; veřejné pojištění do nich proudí menší podíl celkového obratu.
Digitalizace je odměňována drobně. 16 Kč za převedení listinného receptu do elektronické podoby je symbolický, ale vědomý stimul — navádí praktiky k eRecept logice. Skoro poprvé vyhláška obsahuje výslovně „digitalizační" položku.
Co je nového v roce 2026
Mezi předchozími lety a vyhláškou 2026 jsou tyto výraznější změny: aktualizovaná verze klasifikace CZ-DRG s průběžně přepočtenými relativními vahami mezi DRG bázemi (přehled změn publikuje ÚZIS na drg.uzis.cz). Inflační navýšení lázní +2 procentní body (z 100 na 102 % předchozího roku). Pokračující preference center vysoce specializované péče v referenční síti — referenční sazba 90 tisíc Kč/CM pro „top tier" nemocnice. Koeficient 0,95 za pozdě vykázané služby zůstává; sankce za vykazování po 31. 3. 2027 zůstává tvrdá. Drobná navýšení kapitačních sazeb VPL a PLDD oproti 2025, s nezměněnou strukturou bonusů. Detailní porovnání s vyhláškou pro rok 2025 doporučujeme provést proti důvodové zprávě k vyhlášce č. 432/2025 Sb. publikované MZČR.
Co vyhláška 2026 neobsahuje: zásadní restrukturalizaci žádného segmentu, žádnou novou platební logiku (bundled payment, value-based payment, P4P na úrovni systému). Vyhláška je v současnosti nástrojem inkrementálního ladění — ne strukturní reformy. Všechny zásadní změny, které by mohly platebně podpořit prevenci, integrovanou péči nebo evidence-based investice, jsou věcí změny zákona č. 48/1997 Sb., ne vyhlášky.
Co by občan měl vědět
Úhradová vyhláška není klinický dokument. Neříká, jak se má léčit pneumonie ani kdy se má provádět screening. Ale rozhoduje o tom, kolik peněz se v daném roce dostane do toho kterého segmentu. A peníze určují strukturu — kolik praktiků zůstane na vesnicích, kolik nemocnic udrží akutní lůžková oddělení, kolik hodin pohotovost vydrží otevřená v okrese, kolik inovací si nemocnice může dovolit.
Když si stěžujete, že váš praktik nemá hodiny do 18, nebo že nemocnice ve vašem městě zavřela porodnici, nebo že stomatologie účtuje doplatky, které dříve nebyly — odpověď začíná v této vyhlášce. Hodnoty bodu, kapitační sazby, regulační koeficienty a referenční sazby v ní nesou většinu odpovědi na otázku, proč některé péče přibývá a jiná mizí.
Vyhláška je veřejně dostupná. Ministerstvo zdravotnictví ji publikuje na svém webu před vstupem v platnost; finální verze vychází ve Sbírce zákonů. Připomínkové řízení probíhá na portálu ODok (eklep.vlada.cz). Občan ji v dohodovacím řízení nepřipomínkuje přímo — to je doménou pojišťoven, profesních asociací a SÚKL — ale může se s ní seznámit, dohledat hodnoty bodu pro „svůj" segment, porovnat s předchozími lety a zařadit do kontextu, když politici argumentují „dostupností péče".
A pro tvůrce politik je sdělení strukturní. Reforma, která chce skutečně změnit chování zdravotnického systému — preferovat prevenci, integrovat péči, posílit primární péči, zabezpečit pohotovost v menších městech, zafinancovat duševní zdraví — musí pracovat jak na úrovni zákona č. 48/1997 Sb., tak na úrovni úhradové vyhlášky. Bez ní zůstává reformní rétorika v deklaracích strategických rámců, a peněžní toky tečou pořád stejnými řečišti.