Pacient s podezřením na vzácné onemocnění obvykle nezačíná u specialisty. Začíná u praktického lékaře, často s nespecifickým souborem příznaků: opakující se únava, atypická bolest, neobvyklá kožní změna, mírně odchýlené laboratorní hodnoty. Praktický lékař odešle pacienta na běžné diferenciálně-diagnostické vyšetření. Negativní nález vede k druhému specialistovi, pak k třetímu. Mezitím pacient čeká několik měsíců na termín, část indikací se mění s tím, jak se objevují nové symptomy. Šestileté dítě se vzácnou metabolickou poruchou typicky projde čtyřmi až sedmi specialisty, než se dostane k týmu, který drží odbornou kompetenci pro jeho diagnózu. U dospělých pacientů jde o pěti- až sedmileté kolování systémem. Tomu se v evropské literatuře říká diagnostic odyssey — diagnostická odysea — a je nejcitovanějším strukturálním selháním v péči o vzácná onemocnění napříč všemi vyspělými zdravotními systémy.

Národní strategie pro vzácná onemocnění 2026–2035, kterou vláda na svém zasedání 30. března 2026 schválila na návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, vznikla z explicitního zadání tuto odyseu zkrátit. Strategii představil resort poprvé veřejně 27. února 2026 u příležitosti Mezinárodního dne vzácných onemocnění (Rare Disease Day), který každoročně připadá na 28. nebo 29. února — symbolicky na nejvzácnější datum kalendáře. Po šestiletém období bez závazného strategického dokumentu — předchozí Národní plán pro vzácná onemocnění byl vyhlášen na období 2010–2020 a po jeho skončení nebyl bezprostředně obnoven — Česko poprvé od roku 2020 disponuje aktualizovaným referenčním rámcem.

Definice, čísla a co se počítá vzácnému

Definice vzácného onemocnění není v evropské regulatorice nahodilá. Doporučení Rady Evropské unie 2009/C 151/02 ze 8. června 2009 stanovuje práh prevalence pět nebo méně osob na deset tisíc obyvatel — tedy nejvýše jedna osoba na dva tisíce. Tato hranice se promítá i do národních dat: Orphanet, hlavní evropská referenční databáze provozovaná francouzským INSERM, eviduje k roku 2026 kolem 6 200 odlišných diagnóz, které tomuto kritériu vyhovují. Jen menšina z nich má samostatný kód v Mezinárodní klasifikaci nemocí MKN-10; v MKN-11, kterou ČR zavádí postupně od roku 2025, je systém kódování vzácných nemocí výrazně podrobnější (kapitola 04 a kódování s rozšířenou specifikací).

Z hlediska epidemiologie ČR se odhady zhruba shodují: vzácné onemocnění se v průběhu života týká přibližně 6–8 procent populace. V přepočtu na české demografické poměry to znamená 500 až 800 tisíc osob. Národní strategie pracuje s konzervativním odhadem půl milionu pacientů. Z toho přibližně 80 procent diagnóz má genetickou etiologii, zhruba 70 procent se projevuje již v dětství a 30 procent všech postižených dětí má v důsledku vzácného onemocnění zkrácenou očekávanou délku života pod 5 let. Tyto poměry posouvají vzácná onemocnění z okruhu „ojedinělé klinické zajímavosti" do oblasti, která má významný vliv na ukazatele jako kojenecká úmrtnost, předčasná úmrtnost (PYLL) a léta strávená ve zdraví (HLY) — tedy přímo na ukazatele HSPA dimenze Výsledky → Zdravotní stav.

Co měříme: tři datové perspektivy a jejich limity

Strategie 2026–2035 explicitně přiznává, že hodnocení dosavadního stavu péče v ČR je obtížné kvůli fragmentaci dat. Pro účely HSPA monitoringu se v roce 2026 nabízejí tři kompatibilně-nekompatibilní vrstvy.

První je Národní zdravotní informační systém (NZIS) ÚZIS ČR. Na národní úrovni jsou v něm dispenzární evidence vybraných oblastí (Národní onkologický registr, Národní registr reprodukčního zdraví — modul vrozených vad, Národní registr cévních mozkových příhod, Národní registr diabetiků). V dispenzární evidenci jsou vybrané vzácné diagnózy zachycovány nepřímo přes registry vrozených vad nebo přes hospitalizace s vykázaným diagnostickým kódem. Limit perspektivy: drtivá většina vzácných onemocnění není v žádném ze stávajících registrů NZIS systémově sledována. Plánovaný Národní registr vzácných onemocnění (NRVO), který strategie staví do role centrálního datového objektu, dnes neexistuje.

Druhou vrstvou je databáze Orphanet, jejíž českou jazykovou mutaci od roku 2014 spravuje ÚZIS ČR ve spolupráci s Národním koordinačním centrem pro vzácná onemocnění (NKCVO) při Ústavu biologie a lékařské genetiky 2. lékařské fakulty UK a FN Motol. Orphanet eviduje pro každou diagnózu standardizovaný kód (ORPHA-kód), který umožňuje přímou interoperabilitu napříč evropskými systémy. Klíčový český projekt RD-CODE (2018–2022) financovaný z programu EU Health-3 zavedl ORPHA-kódy jako oficiální klasifikační vrstvu pro vykazování. Limit: ORPHA-kódy se ke květnu 2026 v ČR konzistentně používají pouze v Modulu vrozených vad NZIS a v některých specializovaných centrech; mimo ně chybí pobídka i sankce, což znamená, že kódování je dobrovolné a nesouvislé.

Třetí vrstvou jsou data Společenství expertních center. Ke konci roku 2025 mělo Ministerstvo zdravotnictví udělen statut Centra vysoce specializované péče pro pacienty s vybranými vzácnými onemocněními zhruba 30 pracovištím, drtivá většina v Praze (FN Motol, Všeobecná fakultní nemocnice, IKEM), v Brně (FN Brno) a v Olomouci (FN Olomouc). 19 z těchto center je zároveň členy některé z 24 Evropských referenčních sítí (ERN), které byly ustaveny rozhodnutím Evropské komise 2014/286/EU a aktivovány v roce 2017. Tato data jsou veřejná, zveřejňovaná na Věstníku MZ a v elektronické podobě. Limit: jde o údaj o akreditaci, nikoli o výkonnostní ukazatel. Je dostupný počet center a jejich síťová příslušnost, není dostupné, kolik pacientů se v nich ročně léčí, jaká je medián doba od první návštěvy po stanovení diagnózy nebo jaký je podíl pacientů s evidovanými výsledky léčby.

Závěr metodické rozvahy: ze tří dostupných perspektiv lze ke květnu 2026 sestavit jen orientační obraz a strategie 2026–2035 fakticky uznává, že proměna jednoho z pěti pilířů — datových základů — je předpokladem pro hodnocení ostatních čtyř pilířů.

Vzácná onemocnění v ČR — klíčové parametry
6 000 dosud popsaných vzácných diagnóz ORPHA klasifikace, růst ~250 nových/rok
500 000 pacientů v ČR (~5 % populace) EU prevalence ≤ 5 / 10 000 obyv.
5 let průměr od příznaku k diagnóze diagnostická odyssea — cíl strategie zkrátit
70 % orphan léků v standardní úhradě zbytek přes § 16 z. 48/1997 Sb. (mimořádná cesta)

Zdroj: Národní strategie pro vzácná onemocnění 2026–2035 (vláda 30. 3. 2026), ORPHA, EURORDIS, MZ ČR.

Pět pilířů Národní strategie 2026–2035

Strategie je strukturována kolem pěti opěrných linií, které navazují na evropské doporučení i na výstupy projektu SYPOVO (Systém komplexní sdílené zdravotně-sociální péče o pacienty se vzácnými onemocněními), realizovaného od roku 2023 do června 2026 v rámci Operačního programu Zaměstnanost plus a spolufinancovaného Evropským sociálním fondem plus.

Pilíř 1 — pacient v centru péče. Klíčové opatření je zavedení institutu koordinátora péče v každém Centru vysoce specializované péče, podle vzoru, který od ledna 2026 funguje v onkologických komplexních centrech (Národní onkologický plán 2030). Koordinátor je profesionál s prvkem klinické i sociální gramotnosti, který drží jeden konkrétní seznam pacientů a doprovází jejich diagnostickou a léčebnou cestu napříč ambulancemi, laboratořemi a sociálními službami. V evropské praxi (Francie, Německo, Nizozemsko) je tato pozice osazena pediatrickou sestrou, klinickou genetičkou nebo sociální pracovnicí v týmu. Strategie nepředepisuje konkrétní profesionální profil, definuje funkční roli.

Pilíř 2 — efektivita a kvalita péče. Posílení sítí center, modernizace diagnostických nástrojů (zejména rozšíření novorozeneckého screeningu), zavedení standardizovaných diagnostických protokolů a jejich pravidelná revize. V tomto pilíři se nejvýrazněji projeví posun, k němuž došlo již v roce 2022 zavedením populačního novorozeneckého screeningu spinální svalové atrofie (SMA): časná diagnóza umožňuje zahájit terapii (Spinraza, Zolgensma) ještě před nástupem ireverzibilní motorické deteriorace. Strategie má za cíl tento model rozšířit na další desítky vzácných diagnóz, které jsou screeningově detekovatelné a u nichž existuje včasná terapeutická intervence.

Pilíř 3 — koordinace péče a propojení zdravotních a sociálních služeb. Toto je systémově nejnáročnější pilíř, protože vyžaduje překlenutí dvojrezortní hranice mezi MZ a MPSV. Vzácná onemocnění jsou kombinací zdravotního problému, sociálního problému (asistence, ošetřovné, kompenzační pomůcky) a vzdělávacího problému (asistent pedagoga, individuální vzdělávací plán). V současné praxi pacient nebo jeho rodina absolvují tři paralelní administrativní procesy s minimální datovou interoperabilitou. SYPOVO doporučuje vytvoření institutu průvodce systémem — jednotného kontaktního místa s mandátem napříč rezortem MZ a MPSV. Strategie tuto myšlenku přebírá; otevřenou otázkou zůstává, který subjekt bude průvodce financovat.

Pilíř 4 — vzdělávání a informovanost. Klinická i veřejná. Klinická složka zahrnuje doplnění obecných modulů o vzácných onemocněních do pregraduální výuky lékařských fakult a do specializačního vzdělávání praktických lékařů (klíčový vstupní bod do systému). Veřejná složka cílí na ověřené informace, telefonickou linku pomoci a podporu pacientských organizací (zejména České asociace pro vzácná onemocnění — ČAVO). Pro praktické lékaře strategie předpokládá vznik strukturovaných diagnostických red flags, tedy souborů varovných příznaků, které mají vést k cílenému postoupení do specializované péče.

Pilíř 5 — datové základy a Národní registr vzácných onemocnění. Vznik NRVO je v dokumentu označen jako klíčový předpoklad celé strategie. Registr má být postaven na principu interoperability s evropskými registry (EUROCAT pro vrozené vady, ERN registry, EUROPLAN), využívat ORPHA-kódy jako primární klasifikační vrstvu a propojit se s NIS jednotlivých center, s NZIS ÚZIS ČR i s pojišťovenskou agendou specifických úhrad. Termín pro spuštění registru strategie nestanovuje pevně; harmonogram předpokládá pilotní provoz v letech 2027–2028 a plnou funkcionalitu do roku 2030. Investiční náklady nejsou v dokumentu vyčísleny.

Právní rámec: čtyři české zákony a tři evropské regulační vrstvy

Strategie nestojí na vlastní právní bázi — je to vládní strategický dokument, nikoli zákon — a opírá se o existující rámec, který je rozčleněn do čtyř českých a tří evropských vrstev.

Zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách definuje v § 112 institut Centra vysoce specializované péče. Statut takového centra uděluje Ministerstvo zdravotnictví, kritéria stanoví Věstník MZ a periodická obnova akreditace probíhá zpravidla každé čtyři roky. Pro vzácná onemocnění existuje v ČR několik stovek statutových center podle jednotlivých diagnostických skupin (kardiomyopatie, dětská onkologie, hereditární metabolická onemocnění, vzácné neurologické choroby a další). Statut je primárním nástrojem pro koncentraci péče tak, aby každé centrum mělo dostatečný objem případů na udržení odborné kompetence.

Zákon č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění řeší úhradové aspekty. Klíčové paragrafy:

  • § 15 a § 17 — obecný rámec úhradové vyhlášky a smluvních vztahů mezi pojišťovnami a poskytovateli; pojišťovny nemají povinnost smluvně zakotvit specializovanou péči ve všech regionech, což pro vzácná onemocnění reálně znamená, že síť center je řízena akreditací MZ, nikoli regionálním plánem pojišťovny.
  • § 16 — institut výjimečné a mimořádné úhrady. Ošetřující lékař podává návrh, revizní lékař pojišťovny posuzuje. Pro vzácná onemocnění to historicky byla hlavní cesta financování orphan léků, dokud se nedostaly do standardní úhrady. K roku 2026 je § 16 stále reálnou cestou, ale přibližně u 30 procent nových orphan léků; zbylých 70 procent prochází po novele 371/2021 Sb. standardním úhradovým mechanismem.
  • § 39da (zavedeno novelou 371/2021 Sb.) — speciální vstupní cesta pro orphan drugs. SÚKL posuzuje úhradu ve zvláštním řízení, s důrazem na klinické přínosy v podmínkách omezených dat (typicky málo pacientů, krátké studie, single-arm design). Toto je nejvýznamnější systémová změna české orphan-drug regulace za 15 let. Strategie 2026–2035 se vůči § 39da explicitně nevyjadřuje, ale staví na něm jako na předpokladu finanční dostupnosti péče.

Zákon č. 325/2021 Sb. o elektronizaci zdravotnictví tvoří podklad pro datovou vrstvu strategie. Národní centrum elektronizace zdravotnictví (NCEZ) provozuje integrační platformu, na kterou se má NRVO napojit. Otevřenou interoperabilní vrstvou jsou eŽádanky a centrální registr preventivních vyšetření, jejichž rozšíření právě probíhá v rámci novely zákona o zdravotních službách 2026.

Zákon č. 372/2011 Sb., § 69a–§ 69d upravuje zabezpečení zdravotnické dokumentace, které je pro NRVO klíčové: registr bude obsahovat zvláštní kategorii osobních údajů podle čl. 9 GDPR (zákon 110/2019 Sb. transponuje GDPR) a bude předmětem regulace podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti, který transponuje směrnici NIS2 a má vstoupit v účinnost ve druhé polovině roku 2026.

Na evropské úrovni se strategie opírá o tři vrstvy: (1) Doporučení Rady EU 2009/C 151/02, které definuje vzácné onemocnění a vyzývá členské státy k národním plánům; (2) Nařízení EU 141/2000 o orphan drugs, které poskytuje výrobcům orphan léků desetiletou tržní exkluzivitu výměnou za závazky vůči pacientům; (3) rozhodnutí Evropské komise 2014/286/EU a 2014/287/EU o ERN, která vytvořila 24 Evropských referenčních sítí pro skupiny vzácných diagnóz. České členství v ERN je dnes základní pojistkou: přístup k diagnostické konzultaci přes platformu CPMS umožňuje českému lékaři získat virtuální druhý posudek od evropského expertního centra během několika dnů.

Mezinárodní srovnání: čtyři referenční modely

Český model 2026–2035 vstupuje do prostoru, kde už čtyři referenční země mají několik desetiletí provozované systémy. Krátké srovnání ukazuje, kde Česko jen kopíruje, a kde inovuje.

Čtyři referenční modely pro vzácná onemocnění + Česko
Země / plán Rok startu Klíčový institut Rozpočet Registr
Francie
PNMR 4
2004 (4. generace) 23 FSMR sítí · 387 expertních center 770 mil EUR / 5 let BNDMR (povinný)
Německo
NAMSE
2010 3 třídy center (A / B / Z) · se-atlas.de spolková spoluúčast se-atlas (informační)
Itálie
Piano Nazionale 2023–26
2001 (registr) CNMR ISS + UNIAMO sdružení pacientů regionální + národní povinný od 2001 · finanční sankce
Velká Británie
Framework 2021–26
2021 NHS Genomic Medicine Service z NHS rozpočtu akční plány po roce
Česko
Národní strategie 2026–35
2010 → 2020 vakuum → 2026 5 pilířů · ERN bonifikace VZP nevyčísleno ve strategii NRVO pilot 2027–28 → plně 2030
Zdroj: INSERM Plan National Maladies Rares, NAMSE BMG, ISS CNMR, NHS England Rare Diseases Framework, vláda ČR 30. 3. 2026.

Francie — Plan National Maladies Rares 4 (2024–2028). Francie je evropským průkopníkem: první národní plán schválila už v roce 2004 a aktuálně běží čtvrtá generace. Klíčový institut — síť Filières de Santé Maladies Rares (FSMR) — sdružuje k roku 2026 23 sítí pokrývajících 387 expertních center. Vlastní rozpočet plánu PNMR 4 přesahuje 770 milionů eur na pětileté období; součástí je systém koordinátorů, povinné provázání s ERN, integrace s pojišťovenskou agendou Assurance Maladie a sdílený registr BNDMR (Banque Nationale de Données Maladies Rares). Pro Česko jsou klíčové dva francouzské vzory: (a) povinnost akreditovaných center vykazovat data do národního registru jako podmínku statusu, (b) každoroční rozpočtové vyhodnocování plánu.

Německo — NAMSE od 2010. Nationales Aktionsbündnis für Menschen mit Seltenen Erkrankungen spojuje federální i zemskou úroveň, pacientské organizace a pojišťovny. NAMSE klasifikuje centra do tří tříd — typ A (referenční), typ B (kooperační), typ Z (specializované) — což umožňuje vrstvenou hierarchii s explicitním klinickým objemem na nejvyšší úrovni. Centrální informační platforma se-atlas.de nahrazuje pacientovi i lékaři jednotný kontaktní bod. Pro Česko je relevantní zejména třístupňová klasifikace a online atlas — strategie 2026–2035 počítá s vlastním online portálem, ale model NAMSE je explicitním inspiračním zdrojem.

Itálie — Piano Nazionale Malattie Rare 2023–2026. Italský systém kombinuje regionální organizaci s národní koordinací Centro Nazionale Malattie Rare při Istituto Superiore di Sanità. Italský Národní registr vzácných onemocnění funguje od roku 2001, sbírá data od regionálních registrů a slouží jako referenční pro výpočet prevalence i pro alokaci úhrad. Itálie zároveň udržuje evropsky největší sdružení pacientských organizací (UNIAMO) s formálním zastoupením v rozhodovacích orgánech. Český přejímaný prvek: registr s pevnou periodicitou hlášení a finanční sankcí za nesplnění.

Spojené království — Rare Diseases Framework 2021–2026. Britský rámec je dobrým příkladem strategie postavené na čtyřech jednoduchých prioritách: rychlejší diagnóza, lepší informovanost, koordinace péče a lepší přístup k léčbě. Klíčovým akcelerátorem je NHS Genomic Medicine Service, která zajišťuje populační genomické testování s integrací do klinické praxe. Zde je britský prvek pro ČR nejméně přenosný — chybí ekvivalentní centralizovaná genomická služba —, ale model výročních akčních plánů, které konkretizují strategický rámec na rok dopředu, je přenositelný a ČR jej zatím v dokumentu nepoužívá.

Ekonomika: kde jsou peníze, kde nejsou a co rozhoduje § 16

Pohled na ekonomiku péče o vzácná onemocnění v ČR má tři roviny. Na nejvyšší úrovni jsou výdaje pojišťoven na orphan drugs, které v součtu napříč VZP a zaměstnaneckými pojišťovnami dosahují podle veřejných odhadů řádově desítek miliard korun ročně (přesné agregované číslo není veřejně k dispozici; jde o přibližně 4–6 procent celkových lékových výdajů, ze kterých orphan léky tvoří významnou — ale ne většinovou — komponentu). Druhou rovinou jsou výdaje na specializovaná centra, kde je rozhodující bonifikace VZP pro pracoviště v ERN — VZP nabízí zhruba 10 milionů korun ročně pro každé centrum, které je formálním členem některé z evropských referenčních sítí. Třetí rovinou jsou výdaje na sociální podporu (ošetřovné, asistenční služby, kompenzační pomůcky), které jsou v gesci MPSV a strategie 2026–2035 je explicitně neřeší.

Klíčový distribuční mechanismus pro orphan drugs zůstává § 16. Po novele 371/2021 Sb. se sice významná část nových orphan léků dostává do standardní úhrady přes § 39da, ale přibližně 30 procent jich nadále prochází § 16 — protože nesplní kritéria standardního úhradového řízení (nedostatek dat, nákladová efektivita) nebo protože jde o léčbu na hranici evidence-based medicíny. Pro pacienta to znamená, že přístup k léčbě závisí na rozhodnutí revizního lékaře pojišťovny — což je proces, který může mít proměnlivou délku a u kterého je míra schválení mezi pojišťovnami nehomogenní. Strategie 2026–2035 v této otázce mlčí; pacientské organizace (ČAVO) tuto absenci kritizují.

Národní rámec pro vzácná onemocnění (2010 → 2035)
  1. První Národní plán pro vzácná onemocnění

    Vytvořena síť specializovaných center, vznik České asociace pro vzácná onemocnění (ČAVO).

  2. Šestileté vakuum bez závazného strategického dokumentu

    Dílčí kroky přes § 16 (mimořádná úhrada) a ERN bonifikaci VZP, ale bez střechového rámce.

    Vakuum
  3. Projekt SYPOVO

    Systém komplexní sdílené zdravotně-sociální péče. OP Zaměstnanost+, ESF+. Podklad pro pět pilířů nové strategie.

  4. Veřejné představení strategie — Rare Disease Day

    Symbolicky na nejvzácnější datum kalendáře (28./29. 2.).

  5. Vláda schvaluje Národní strategii 2026–2035

    Pět pilířů: centra, dg. cesta, terapie, sociální vrstva, datové základy. Bez vyčíslené finanční obálky.

  6. První akční plán + ERN bonifikace

    VZP zhruba 10 mil. Kč/rok pro každé centrum v ERN. Britská praxe ukazuje, že roční akční plány jsou rozhodující.

    Test
  7. Pilotní provoz NRVO (Národní registr vzácných onemocnění)

    Postaveno na ORPHA kódech, interoperabilita s EUROCAT a ERN registry. Investiční náklady ve strategii nevyčísleny.

  8. Plná funkcionalita NRVO + mezikrok strategie

    Předpokládaný cíl pro plné fungování registru — předpoklad pro hodnocení ostatních 4 pilířů.

  9. Cílový horizont strategie

    Konec desetiletého rámce. Otevřená otázka 2027: pět konkrétních zkoušek (akční plán, financování, NRVO, ERN expanze, sociální vrstva).

Zdroj: Národní strategie pro vzácná onemocnění 2026–2035 (vláda 30. 3. 2026), předchozí Národní plán 2010–2020, projekt SYPOVO, MZ ČR.

Otevřené otázky k roku 2027

Strategie 2026–2035 je v evropském srovnání spíše střízlivá než ambiciózní. Pět pilířů je definováno funkčně, ne kvantitativně: chybí měřitelné cíle (například „zkrátit medián diagnostické cesty na 3 roky do roku 2030"), chybí harmonogram s odpovědnostmi a chybí finanční obálka. Pokud má dokument obstát ve svém desetiletém horizontu, čeká ho v období do voleb 2029 zhruba pět konkrétních zkoušek.

První zkouškou bude implementační akční plán. Strategie sama je rámcová; její tah do praxe musí přijít přes každoroční akční plány, které stanoví konkrétní opatření, termíny a rozpočty. Britská praxe (Rare Diseases Action Plan) ukazuje, že tento mezikrok je rozhodující.

Druhou zkouškou bude osazení institutu koordinátora. Pokud se má v každém z přibližně 30 vysoce specializovaných center zřídit jeden až dva koordinátoři, jde o 30–60 nových úvazků s odhadovanou roční personální zátěží 35–55 milionů korun. Strategie tuto sumu nevyčísluje; otevírá tím prostor, aby se náklad přesunul na samotná centra (která jsou ve většině případů státní fakultní nemocnice).

Třetí zkouškou bude pilot Národního registru vzácných onemocnění. Pokud má registr obstát v interoperabilitě s evropskými systémy, musí splňovat ORPHA-kódování, FAIR principy (Findable, Accessible, Interoperable, Reusable) a integraci s NZIS i NCEZ. Pro pilot je realistický horizont 2027–2028 — to je čas, který umožní vyhodnotit funkčnost ještě v gesci MZ ve stávajícím politickém cyklu.

Čtvrtou zkouškou bude rozšíření novorozeneckého screeningu. Existující česká panel obsahuje k roku 2026 přibližně 18 nemocí (mezi nimi spinální svalová atrofie od roku 2022); evropská reference (Itálie, Polsko) provozuje panel s více než 40 nemocemi. Strategie deklaruje rozšíření, ale konkrétní seznam diagnóz a termíny chybí.

Pátou zkouškou bude integrace s nově revidovaným Národním onkologickým plánem. Mnoho dětských vzácných onkologických diagnóz — neuroblastom, retinoblastom, vzácné sarkomy — je systémově řešeno v gesci NOP, nikoli strategie pro VZ. Bude-li koordinace mezi oběma plány dobrá, vznikne synergie; bude-li slabá, pacient skončí v duplicitě dvou paralelních registrů a dvou paralelních sítí center.

Co to znamená pro HSPA monitoring

Vzácná onemocnění jsou v rámci HSPA hodnocení specifická tím, že protínají všechny čtyři dimenze: Struktury (síť expertních center, dostupnost klinických genetiků), Procesy (diagnostická cesta, koordinace, datové standardy), Výstupy (počet stanovených diagnóz, podíl léčených podle protokolu) a Výsledky (kvalita života, předčasná úmrtnost, přežití u dětských diagnóz). Žádný současný indikátor v dashboardu HSPA Monitoru přímo na péči o vzácná onemocnění nemíří — návrh nového kompozitního indikátoru vzacna_onemocneni_diagnosticka_lhuta_a_pokryti kombinujícího medián doby od prvního příznaku k diagnóze, počet center v ERN sítích a podíl pacientů evidovaných v NRVO je redakčním návrhem k diskusi.

Strategie 2026–2035 sama o sobě nemůže odyseu ukončit; její desetiletý horizont je realistickým, nikoli optimistickým. Pokud do voleb 2029 stihne dotáhnout akční plán, pilot registru a rozšíření screeningu, je strukturální pohyb obhajitelný. Pokud zůstane jen na pětici dobře formulovaných pilířů bez akčního plánu, půjde o opakování zkušenosti z Národního plánu 2010–2020 — strategie skončí s podobnou bilancí, jakou má dnes.