Dojezdový čas ZZS (do 20 minut)
Stav ověření: Ilustrativní
Podíl výjezdů Zdravotnické záchranné služby (ZZS), u kterých je výjezdová skupina na místě události do 20 minut od přijetí tísňové výzvy. Limit 20 minut je zakotven v §5 odst. 1 zákona č. 374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné službě a v Plánu pokrytí území kraje výjezdovými základnami; každý kraj jej musí zajistit v rámci Plánu pokrytí.
| Česko | 94,2 % výjezdů |
|---|
Proč na tom záleží
Doba od přijetí výzvy 155 do příjezdu výjezdové skupiny je rozhodující pro přežití u časově kritických stavů: srdeční zástava (pravidlo 'každá minuta bez resuscitace snižuje přežití o 7–10 %'), masivní krvácení, anafylaxe, mrtvice (door-to-needle se počítá od příjezdu posádky), dušení.
Indikátor je proxy pro rovnost v přístupu k akutní péči napříč krajem. Ve vyspělých systémech je ZZS chápána jako 'nákupní košík ekvity' — voliči v Karlových Varech mají mít stejný akutní servis jako voliči v Praze. ČR má jeden z nejkomplexnějších systémů ZZS v EU (financování pojišťovny 60 % + krajský rozpočet 40 %, povinné celostátní krytí), ale variance mezi kraji se projevuje v výsledcích pacienta (přežití srdeční zástavy se mezi kraji liší o 8–12 procentních bodů — AZZS / NRP).
Pro systémové reformy je indikátor klíčový ve vztahu k novele zákona 372/2011 Sb. účinné od 1. 1. 2026, která přesunula odpovědnost za lékařskou pohotovostní službu ze zřizovatelů zdravotnických zařízení na zdravotní pojišťovny. Rozhraní mezi ZZS (urgentní) a LPS (pohotovost) je pro pacienta často nejasné a tento dojezdový indikátor zachycuje jen polovinu obrazu — debata o doplňkovém indikátoru pro LPS je v gesci nového MZ ČR.
Co hodnotu ovlivňuje
Hustota výjezdových základen. Česko provozuje 315 výjezdových základen a 596 výjezdových skupin (AZZS 2024). Jejich rozmístění je dáno Plánem pokrytí území kraje (každý kraj jej schvaluje ve formě nařízení) a vychází z dojezdové izochrony 20 minut do 99 % obydleného území.
Topografie a hustota sídel. V krajích s rozptýleným osídlením (Vysočina, Jihočeský, Plzeňský) je nutné více výjezdových základen na obyvatele než v Praze nebo Brně. Karlovarský kraj má specifickou geografii (úzký pruh hor, lázeňská poptávka).
Letecká zdravotnická záchranná služba (LZS). 10 stanovišť LZS (provozují AČR, soukromé společnosti DSA / Alfa-Helicopter na základě kontraktů s MZ ČR) zkracuje dojezd v horských a odlehlých oblastech; jejich nasazení rozhoduje krajský dispečer.
Hustota dopravy a denní špičky. Praha a Středočeský kraj vykazují největší rozptyl dojezdů mezi špičkou a víkendem — v ranní špičce je v Praze průměrná jízdní doba o 35 % delší.
Kapacita ZOS (zdravotnické operační středisko). Kvalita triáže (rozpoznání kategorií Prio 1–4 dispečerem) ovlivňuje, zda na vážný stav vyjede správná posádka okamžitě — chybná deklarace priority je v některých krajích zdrojem podstatné variance.
Stav a obnova vozového parku. Krajské zřizovatele (kraje jako vlastníci ZZS) financují obnovu sanitních vozů z vlastních rozpočtů a evropských fondů — region s opožděnou obnovou má v praxi vyšší podíl odřeknutých výjezdů kvůli technické závadě.
Metodika
Zdroj dat
ÚZIS · NZIS — primární zdroj ↗
Souvislosti
- V kauzální mapě systému patří k páce Síť a kapacity — mapa systému