Rámec HSPA hodnotí zdravotní systém ve čtyřech oblastech — výsledky, výstupy, procesy a struktury. Oblast „struktury" se ptá na něco, co se v běžné debatě snadno přehlédne: kdo systém řídí, kde je která agenda institucionálně ukotvena a jak stabilní to ukotvení je. Protidrogová politika a politika duševního zdraví patří k nejvíc „průřezovým" oblastem veřejné správy vůbec. Závislost se netýká jen léčby — sahá do prevence, sociálních služeb, vzdělávání, regulace hazardu, celní a trestní politiky. Duševní zdraví zase prostupuje od školství přes zaměstnanost po sociální péči. Právě proto byla koordinace protidrogové politiky už od roku 1993 svěřena Úřadu vlády, tedy místu „nad resorty"; v posledních letech tam získala zázemí i agenda duševního zdraví. Rozhodnutím z 18. května 2026 se to mění: obě agendy míří pod jeden konkrétní resort — Ministerstvo zdravotnictví.

Co nový resort přebírá: duševní zdraví v číslech HSPA Monitoru
11,6 sebevraždy na 100 000 obyvatel standardizovaná míra, 2023 · EU průměr 10,4 — ČSÚ
13 psychiatři na 100 000 obyvatel 2024 · OECD průměr 17,3 — ÚZIS / NRZP
84 DDD spotřeba antidepresiv / 1000 obyv. / den 2023 · OECD průměr 67 — SÚKL, spotřeba dle ATC
1. 7. 2026 agenda přešla na MZ ČR (účinnost) potvrzeno TZ MZ ČR 1. 7. 2026; rozhodnutí vlády 18. 5. 2026, bod 17 / čj. 365/26

Zdroje: HSPA Monitor — datový kontrakt data/indicators.json. Sebevraždy: ČSÚ (2024). Psychiatři: ÚZIS, Národní registr zdravotnických pracovníků (2024). Antidepresiva: SÚKL, spotřeba dle ATC klasifikace (2023). Datum účinnosti: tisková zpráva MZ ČR z 1. 7. 2026 (přesun potvrzen); rozhodnutí vlády 18. 5. 2026. Hodnoty a benchmarky jednotlivých indikátorů viz databox.

Co vláda 18. května rozhodla

Na pravidelném jednání 18. května 2026 projednala vláda jednadvacet bodů. Mezi nimi — jako bod číslo 17, vedený pod číslem jednacím 365/26 a předložený předsedou vlády — byl materiál nazvaný „Přesun některých agend Úřadu vlády České republiky". Stránka „Výsledky jednání vlády 18. května 2026" na webu vlada.gov.cz u tohoto bodu uvádí výsledek „schváleno". Jde tedy o organizační rozhodnutí: část kompetencí, které dosud spravoval Úřad vlády, přechází na jednotlivá resortní ministerstva.

Pro zdravotnictví jsou podstatné dvě z přesouvaných agend. První je koordinace protidrogové politiky — tedy nadrezortní řízení politiky vůči závislostem. Druhou je agenda duševního zdraví, kterou na Úřadu vlády dosud vedla samostatná struktura. Obě agendy se slučují do jedné a přecházejí na Ministerstvo zdravotnictví.

Přesun nabyl účinnosti k 1. červenci 2026. Zatímco v době vzniku tohoto článku (květen 2026) jsme datum účinnosti museli přebírat ze zpravodajství, k tomuto dni jej i s organizačními detaily potvrdilo samo Ministerstvo zdravotnictví ve své tiskové zprávě. Podle ní na ministerstvu vznikla nová sekce duševního zdraví a závislostí, kterou tvoří odbor duševního zdraví a odbor politiky závislostí; její součástí je i Inspektorát omamných a psychotropních látek. Vláda současně rozhodla, že příslušné rady vlády zůstávají při Úřadu vlády, a o zřízení kanceláře vládního zmocněnce pro duševní zdraví a závislosti, která má zajišťovat koordinaci napříč resorty. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch změnu shrnul slovy, že „nejde o to začínat od nuly, ale navázat na dosavadní práci a vytvořit pro tuto agendu stabilní zázemí". Převod je podle MZ spojen i s převodem účelově vázaných finančních prostředků, jejichž krácení ministerstvo neplánuje.

Se změnou je spojena i obměna ve vedení — a ta se sama během jara proměnila. Národní protidrogový koordinátor Pavel Bém, jmenovaný do funkce počátkem roku 2026, k 30. červnu 2026 skončil. Po jeho odchodu média nejprve (19. května) uváděla jako nástupkyni Ditu Protopopovou, dosavadní vedoucí agendy duševního zdraví na Úřadu vlády. Premiér Andrej Babiš však 1. června oznámil, že Protopopová funkci nepřevezme a nového národního koordinátora — pravděpodobně v roli vrchního ředitele nové sekce ministerstva — určí výběrové řízení; jako důvod uvedl, že se problematice závislostí dosud nevěnovala. K datu přesunu (1. 7. 2026) tak zůstává post koordinátora neobsazený a tisková zpráva MZ žádné jméno neuvádí. Doslovné znění usnesení čj. 365/26 (počet míst, přesný rozpočtový rozpis) z veřejně a strojově dohledatelného primárního zdroje k dispozici není.

Kam až agenda za třiatřicet let doputovala

Institucionální ukotvení protidrogové politiky není v Česku nové téma. Koordinační orgán vznikl už v roce 1993: usnesením vlády č. 275 z 26. května 1993 byla zřízena Meziresortní protidrogová komise. Už její název napovídá smysl — měla být místem, kde se schází více resortů, protože žádný z nich problém závislostí neřeší sám. Komise pak několikrát změnila jméno (v letech 2001 a 2002) a usnesením vlády č. 412 z 18. května 2022 získala současný název Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Její záběr se přitom rozšířil za nelegální drogy na legální návykové látky, patologické hráčství i nadužívání moderních technologií. Statut Rady byl naposledy aktualizován 30. března 2026.

Rada je stálým poradním, iniciačním a koordinačním orgánem vlády; výkonnou rukou koordinace je národní protidrogový koordinátor a analytické zázemí poskytuje Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti. To každoročně vydává souhrnnou zprávu o stavu — naposledy „Zprávu o nelegálních drogách v České republice 2025" zveřejnilo 23. ledna 2026. Po celou tuto dobu sídlila koordinace na Úřadu vlády. Přesun na Ministerstvo zdravotnictví je tedy první změnou tohoto druhu po více než třech desetiletích — a právě v tom je jádro sporu, ke kterému se ještě vrátíme.

Institucionální ukotvení koordinace závislostí: 1993 → 2026

  1. Vzniká Meziresortní protidrogová komise

    Usnesením vlády č. 275 je zřízen meziresortní koordinační orgán pro protidrogovou politiku. Sídlí na Úřadu vlády.

  2. Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí

    Po dřívějších změnách názvu (2001, 2002) získává orgán usnesením vlády č. 412 současné jméno. Záběr: legální i nelegální návykové látky, patologické hráčství, nadužívání technologií.

  3. Národním protidrogovým koordinátorem se stává Pavel Bém

    Funkci národního koordinátora — výkonné role v rámci Rady vlády — zastává MUDr. Pavel Bém. Statut Rady je naposledy aktualizován 30. 3. 2026.

  4. Vláda schvaluje přesun agendy na MZ ČR

    Jako bod 17 (čj. 365/26) vláda schvaluje „Přesun některých agend Úřadu vlády ČR". Koordinace protidrogové politiky a agenda duševního zdraví přecházejí na Ministerstvo zdravotnictví.

  5. Přesun nabývá účinnosti; vzniká sekce duševního zdraví a závislostí

    MZ ČR tiskovou zprávou potvrzuje převzetí agendy. Vzniká sekce duševního zdraví a závislostí (odbor duševního zdraví + odbor politiky závislostí, součástí Inspektorát omamných a psychotropních látek); rady vlády zůstávají při Úřadu vlády, zřizuje se kancelář vládního zmocněnce. Pavel Bém k 30. 6. skončil; nový národní koordinátor bude vybrán ve výběrovém řízení (premiér 1. 6. oznámil, že Dita Protopopová funkci nepřevezme).

    Účinné

Zdroje: vlada.gov.cz — stránka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí (usnesení č. 275/1993 a č. 412/2022, statut z 30. 3. 2026); vlada.gov.cz — Výsledky jednání vlády 18. 5. 2026; účinnost a organizační struktura dle tiskové zprávy MZ ČR z 1. 7. 2026; personální obsazení dle zpravodajství České televize a iROZHLAS (květen 2026).

Co o duševním zdraví vědí čísla HSPA Monitoru

Resort, který agendu přebírá, nedědí prázdný stůl. Datový kontrakt HSPA Monitoru ukazuje u duševního zdraví setrvale nepříznivý obraz. Standardizovaná míra sebevražd dosahuje v ČR 11,59 na 100 000 obyvatel (2023, ČSÚ) proti průměru EU 10,4 — tedy zhruba o 12 % výš. Dostupnost odborníků zaostává: na 100 000 obyvatel připadá 13 psychiatrů, zatímco průměr OECD je 17,3. A spotřeba antidepresiv — 84 definovaných denních dávek na 1000 obyvatel a den (2023) proti 67 v OECD — je indikátor, který sám o sobě není „dobrý" ani „špatný": může znamenat lepší rozpoznání depresí stejně jako medikalizaci tam, kde chybí dostupná psychoterapie a komunitní péče.

Druhá polovina sloučené agendy — závislosti — má vlastní zátěž. Spotřeba alkoholu patří v Česku dlouhodobě k nejvyšším v OECD; HSPA Monitor ji sleduje jako samostatný indikátor a věnuje se jí samostatný článek. Podrobná data o nelegálních drogách shromažďuje Národní monitorovací středisko ve výroční zprávě. Pro účely tohoto textu platí redakční zásada: konkrétní čísla z poslední zprávy (2025) neuvádíme, protože nebyla v této iteraci ověřena z primárního strojově dostupného zdroje — kdo je chce, najde je přímo v publikaci NMS uvedené v sekci Zdroje.

Smysl tohoto výčtu není dramatizovat, ale ukázat měřítko úkolu. Sloučení protidrogové a duševně-zdravotní koordinace pod jeden resort má svou věcnou logiku — závislost a duševní onemocnění se klinicky často prolínají (tzv. duální diagnózy) a léčba obojího z velké části probíhá v zdravotnických zařízeních. Otázka, kterou si tento článek klade, je jiná: zda institucionální *přiřazení* k resortu pomůže výkonu těchto politik víc, než kolik ho případně ubere ztráta nadrezortního *koordinačního* postavení.

Evropský kontext: i unijní drogová agentura prošla přestavbou

Institucionální uspořádání drogové politiky se nedávno měnilo i o úroveň výš. Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1322 z 27. června 2023 se dosavadní Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) k 2. červenci 2024 přeměnilo na Agenturu Evropské unie pro drogy (EUDA, European Union Drugs Agency). Nešlo o pouhé přejmenování — agentura získala širší mandát, větší rozpočet a nové úkoly v oblasti připravenosti na rychle se měnící drogový trh. České Národní monitorovací středisko je tím pracovištěm, které data o drogách za ČR sbírá a do evropského monitorovacího systému předává.

Evropská zkušenost nabízí střízlivý rámec: reorganizace sama o sobě výkon nezlepší ani nezhorší — záleží na tom, zda ji doprovodí mandát, kapacity a rozpočet. To je užitečné měřítko i pro českou změnu. Přesun pod Ministerstvo zdravotnictví bude tak dobrý, jak dobře bude vybavená nová sekce, jak jasně bude definováno, co všechno smí koordinovat, a jak se vyřeší napojení na resorty, které do politiky závislostí mluví také — od financí přes vnitro po sociální věci.

Spor: koordinace, nebo přiřazení k resortu?

Rozhodnutí vlády nebylo přijato bez výhrad. Vláda přesun zdůvodňuje věcnou provázaností — duševní zdraví a závislosti spolu podle ní úzce souvisejí a v řadě zemí je spravuje tentýž resort. Kritici naopak upozorňují na to, co se přesunem ztrácí. Bývalý protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil podle zpravodajství agentury ČTK přesun protidrogové agendy označil za chybný krok. Argument kritiků míří na samotnou povahu protidrogové politiky: ta se zdaleka netýká jen léčby — dotýká se celní a trestní politiky, regulace hazardu, sociální práce i prevence ve školách, tedy oblastí, do nichž resortní ministerstvo nemá řídicí pravomoc. Postavení „nad resorty" na Úřadu vlády podle této logiky koordinátorovi dávalo mandát, který pozice uvnitř jednoho ministerstva mít nemusí.

Spor není nový a nemá jednoduché řešení. Argument pro přesun je organizačně silný: léčba závislostí i péče o duševní zdraví se převážně odehrávají ve zdravotnictví a roztříštěnost mezi Úřadem vlády a ministerstvem komplikovala financování i odpovědnost. Argument proti je systémový: jakmile se průřezová agenda „přiřadí" k jednomu resortu, hrozí, že ostatní resorty přestanou cítit spoluzodpovědnost. Která síla převáží, nerozhodne organizační schéma, ale to, jaké pravomoci a jaké rozpočtové nástroje nová sekce reálně dostane. To z dostupných primárních zdrojů zatím nevíme.

Co s tím

Přesun agendy je organizační rozhodnutí, ne reforma. Sám o sobě nezmění ani jedno z čísel v úvodní tabulce — sebevražednost, dostupnost psychiatrů ani spotřebu antidepresiv neovlivní organigram. Co rozhodnout může, je rychlost a soudržnost: jestli sloučená agenda dostane jasný mandát a kapacity, může se zkrátit cesta od strategie k financování konkrétních služeb — třeba sítě center duševního zdraví nebo adiktologických programů. Jestli mandát a peníze chybět budou, hrozí opak: průřezová politika ztratí postavení „nad resorty", aniž by získala sílu uvnitř jednoho z nich.

Pro HSPA Monitor je tato změna připomínkou, že výkonnost zdravotního systému se neměří jen výsledky a procesy, ale i tím, jak pevné jsou jeho struktury. Bilance reformy psychiatrické péče ukázala, že největším nepřítelem dlouhodobých politik bývá nestabilita institucionálního ukotvení napříč volebními obdobími. Nová sekce duševního zdraví a závislostí od 1. července existuje; otevřenou otázkou zůstává, s jakým mandátem a rozpočtem skutečně začne pracovat a jak se vyřeší koordinace s resorty, které do politiky závislostí mluví také. K tématu se proto vyplatí vrátit — až bude zveřejněn doslovný text usnesení a až první měsíce provozu ukážou, zda přesun agendě přidal na stabilitě, nebo jí ubral na nadrezortním dosahu.