HSPA monitor skorezdravotnictvi.cz · Hodnocení výkonnosti zdravotního systému ČR

Stav českého zdravotnictví ·

Češi se dožívají vyššího věku, ale zdravějších let mají méně než průměr OECD.

HSPA měří, jestli zdravotnictví zlepšuje zdraví, je dostupné, kvalitní a finančně udržitelné. O projektu →

Prozkoumat dashboard ↓ Číst články →
Kudy do dashboardu

Co vás sem přivádí?

Vyberte, odkud se na zdravotnictví díváte — nasměrujeme vás rovnou k tomu, co dává největší smysl.

Z dat vznikají články

Co se v dashboardu dá taky číst

Nejnovější texty z editorial řady — výběry z dat, kontext, mezinárodní inspirace, politické a systémové souvislosti. Všechny články →

  1. 306 Duševní zdraví 27. září 2026

    Devět tisíc lidí ročně. Centra duševního zdraví ošetřila v roce 2024 třicetkrát víc pacientů než v roce prvních center, Karlovarský kraj pětkrát víc na obyvatele než Jihomoravský

    Centra duševního zdraví, páteř reformy psychiatrické péče, ošetřila v roce 2024 celkem 9 156 pacientů — 289 jich bylo v roce 2018, kdy se první otevírala. Na 100 000 obyvatel to je 84 lidí, v Karlovarském kraji 173, v Jihomoravském 32. Síť má být stovka center, koncem roku 2025 jich bylo padesát. Nový indikátor HSPA Monitoru z otevřených dat ÚZIS.

    Číst článek →
  2. 305 Odolnost systému 26. září 2026

    Vládě věří 18,6 % Čechů, nejméně ze třiceti zemí OECD. Studie navrhuje důvěru měřit jako varovný signál

    Nová práce v The Milbank Quarterly uvádí, že česká nadúmrtnost během pandemie byla o 49 % vyšší než rakouská a přibližně dvojnásobná proti evropskému průměru, a že propad důvěry ve vládu předešel rozevření úmrtnostních řad o 8 až 10 týdnů. Data OECD ukazují, že vládě věří 18,6 % Čechů, nejméně ze třiceti zemí vlny 2023 (průměr OECD 39,3 %), zatímco se zdravotnictvím je spokojeno 58,7 % proti 52,4 % v průměrné zemi OECD. Jde o jednu práci s ekologickým designem, ne o důkaz kauzality. Datový kontrakt HSPA Monitoru zatím žádný ukazatel důvěry neobsahuje.

    Číst článek →
  3. 304 Sociální determinanty 25. září 2026

    Čtyřicet dva procenta. Očkování proti covidu bylo zdarma pro všechny, k nejchudším ale nedorazilo

    Celostátní studie v Journal of Public Health propojila čtyři registry a 6 398 768 dospělých: k 31. prosinci 2023 nemělo dokončené základní očkování proti covidu-19 22,4 % lidí ve věku 26 a více let. V nejnižším příjmovém kvintilu u příjemců sociálních dávek to bylo 42,1 % proti 13,1 % v nejvyšším kvintilu, tedy po adjustaci téměř čtyřnásobná šance zůstat neočkovaný. Bez práce 38,7 %, bez registrujícího praktického lékaře 31,6 %. Vakcína byla přitom hrazená z veřejného zdravotního pojištění pro všechny. Národní očkovací strategie 2025–2029 cílí podle věku, diagnózy a profese; příjem mezi jejími indikátory není a covid-19 nemá v její cílové tabulce pro rok 2029 žádnou číselnou hodnotu.

    Číst článek →
Nejen ke čtení — k vyzkoušení

Interaktivní nástroje: osahejte si systém sami

Data nemusí být jen tabulka. Zatáhněte za reformní páku, zjistěte, co se v prevenci týká právě vás, nebo držte politiky za slovo — čtyři způsoby, jak si české zdravotnictví projít vlastníma rukama.

Co kdyby Simulátor pák Posuňte reformní páku (tabáková daň, ošetřovatelský poměr, screening) a uvidíte modelový dopad na indikátory HSPA. Zkusit simulátor → Právě pro vás Osobní zdravotní kompas Zadejte věk, pohlaví a kraj a zjistěte, na které prohlídky, screeningy a očkování máte právě teď nárok — a jak si vede váš kraj. Otevřít kompas → Držíme za slovo Barometr politických prohlášení Sliby z programového prohlášení vlády i výroky ministra konfrontované s čísly, která už měříme. Metodika veřejná, interpretaci lze rozporovat. Otevřít barometr → Kudy to teče Model systému Interaktivní kauzální mapa: klikněte na páku a sledujte, kudy se změna propisuje celým systémem až k výsledkům. Prozkoumat model → Nová vrstva Diagnóza českého zdravotnictví Každý problém dostal svůj spis: od čísla přes příčiny, páky a peníze až po politické sliby a to, co můžete udělat vy. Plus Doháněč: kdy doženeme průměr OECD. Otevřít spis → Otestujte se Kvíz: znáte české zdravotnictví? Deset otázek generovaných živě z dat portálu — tipněte hodnotu, srovnejte ČR s průměrem OECD. Správnou odpověď určují indikátory, ne redakce. Spustit kvíz → Nová hra Tři židle: jeden systém, tři pohledy Herní kampaň: podepište úhradovou vyhlášku jako ministr, přežijte s ní rok jako ředitel okresní nemocnice — a pak projděte výsledek jako pacient, kterého vaše rozhodnutí potkají v čekárně. Každý akt jde hrát i samostatně. Hrát kampaň → Akt I kampaně Úhradová vyhláška: zahrajte si na ministra Rozdělte 40 miliard růstu mezi segmenty péče. Zástupci nemocnic, ambulancí i zubařů argumentují a požadují — a když dostanou málo, nepodepíšou, nebo eskalují až ke stávkové pohotovosti. Přesně jako v reálném dohodovacím řízení. Zahrát si →
Od dat k páce

Co dokážeme změřit, dokážeme zlepšit.

Smyslem HSPA rámce není kritizovat, ani sestavovat žebříčky. Smyslem je nastavit zrcadlo — ukázat, kde český systém funguje dobře, kde zaostává a kde leží páky pro zlepšení.

Pozn. k rozsahu: Český rámec HSPA (OECD/MZ ČR, 2023) definuje 122 indikátorů, z nichž je kolem 150 dostupných v tomto dashboardu (zbývající jsou metodicky definované, ale jejich doplnění závisí na zveřejnění dat). Mimo tento rámec dashboard sleduje navíc kolem 70 doplňkových monitoring indikátorů (lékárny, výpadky léčiv, opioidní spotřeba, struktura financování ZP po segmentech) — celkem tedy kolem 230 indikátorů. Filtr „Striktní HSPA / Doplňkový monitoring" nahoře v sekci indikátorů toto rozdělení zviditelňuje.

Pozn.: Český rámec HSPA patří do rodiny národních rámců HSPA (OECD policy paper, 1/2026) — nezaměňovat s vlastním HSPA rámcem OECD, podle něhož se řídí témata pracovních skupin OECD Health Committee (rozvoj nových mezinárodně porovnatelných indikátorů).

01

Jak jsme na tom

Češi žijí déle než dřív, ale za průměrem OECD zaostáváme v kvalitě těchto let. Vysoká kardiovaskulární úmrtnost, pomalý screening a klesající proočkovanost jsou čísla — ale za každým číslem je konkrétní situace.

Naděje dožití → KVN mortalita → Screening →
02

Proč se to děje

Za výsledky stojí konkrétní faktory: vysoká spotřeba alkoholu a tabáku, slabá primární prevence, čekací doby na specialisty a hluboké krajské nerovnosti v dostupnosti péče. Systém léčí dobře — ale pozdě.

Kouření → Čekací doby → Nesplněná potřeba péče →
03

Kdo s tím může pohnout

MZ ČR vydává úhradovou vyhlášku a nastavuje pravidla. Pojišťovny smluvně pokrývají síť poskytovatelů. Kraje jsou garanty dostupnosti. Pacienti a občané rozhodují o své prevenci. Žádný hráč nestačí sám.

Jak funguje systém → Co můžu udělat já → Strategie →
04

Jak poznáme zlepšení

Zlepšení ukazatele o jeden procentní bod ročně znamená za dekádu tisíce zachráněných životů. HSPA dashboard sleduje trendy: jestli se číslo hýbe správným směrem, i když pomalu — nebo stagnuje. Reformy nemusí být revoluce.

Prohlédnout kolem 230 indikátorů →
Jak jsme na tom

Klíčová čísla a šest dimenzí výkonu

Plný přehled rámce →
Co je HSPA Klikněte pro vysvětlení rámce, autorů a zdrojů

Health System Performance Assessment (HSPA, hodnocení výkonnosti zdravotního systému) je rámec pro systematické měření, jak zdravotnictví plní své cíle — zlepšuje zdravotní stav populace, je dostupné, kvalitní, bezpečné, finančně udržitelné a spravedlivě financované. Koncept zavedli v roce 2000 Christopher J. L. Murray a Julio Frenk ve studii pro Světovou zdravotnickou organizaci, která se stala základem WHO World Health Report 2000.

Národní český rámec HSPA zpracovala v letech 2021–2023 Zdravotnická divize OECD ve spolupráci s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro podporu strukturálních reforem (DG REFORM). Z české strany ho vedlo Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Hlavní zdrojový dokument: OECD (2023): Health System Performance Assessment Framework for the Czech Republic · DOI 10.1787/5d59b667-en

0Celkem
0Dobré
0Ke sledování
0Kritické
0Bez benchmarku

Indikátory výkonnosti zdravotního systému

0 indikátorů

Regionální rozpad

KrajHodnotaΔ od průměru ČR

Kam jdou peníze

Úhrady 7 zdravotních pojišťoven · 2023 · 459 mld Kč

Veřejné zdravotní pojištění je z 96 % jediným zdrojem financování českého zdravotnictví. V roce 2023 vyplatilo všech sedm pojišťoven dohromady 459 miliard korun — 42 226 Kč ročně na pojištěnce. Pololetí 2024 už ukazuje tempo růstu +10,7 % meziročně, výrazně nad inflací. Struktura výdajů ale zůstává v posledních letech stabilní.

Lůžková péče 0 % 0 mld Kč Ambulantní péče 0 % 0 mld Kč Léky (recept) 0 % 0 mld Kč
Ostatní 0 % 0 mld Kč pomůcky, stomatologie, lázně, doprava + ZZS