České zdravotnictví má jedny z nejvyšších kapacit v OECD — lékařů, nemocničních lůžek, technologií. Přesto v ukazatelích zdravotního stavu populace dlouhodobě zaostáváme: vysoká úmrtnost na nemoci oběhové soustavy, slabá účast v populačních screeningech a klesající proočkovanost drží český systém pod průměrem OECD téměř ve všech klíčových výsledkových ukazatelích.
Smyslem HSPA rámce není kritizovat, ani sestavovat žebříčky. Smyslem je nastavit zrcadlo: ukázat, kde český systém funguje dobře, kde zaostává, a kde leží největší páky pro zlepšení. Cíl, který nás všechny spojuje, je jednoduchý — prožít co nejvíce let ve zdraví. K němu nevedou skoky, ale stovky drobných úprav nastavovaných na základě dat.
Pozn. k rozsahu: Oficiální český HSPA rámec OECD definuje 122 indikátorů, z nichž je 58 dostupných v tomto dashboardu (zbývající jsou metodicky definované, ale jejich doplnění závisí na zveřejnění dat).
Bez čísel se debata o reformách točí v kruhu předsudků. Čísla pojmenují, kde má systém největší rezervy: akutní péče (úmrtnost po infarktu), prevence (proočkovanost, screeningy), dostupnost (čekací lhůty) nebo nerovnosti (krajské rozdíly v délce života). Bez tohoto rozlišení působí všechna opatření stejně důležitě — i když nejsou.
U každého ukazatele vidíte hodnotu nejlepší země v OECD a její název. Ne proto, abychom se měřili — ale abychom věděli, že lepší stav je možný. Když Norsko zvládá 30denní úmrtnost po cévní mozkové příhodě na 5,5 %, je to důkaz, že našich 11,2 % není přírodní zákon. Jejich klinické cesty, organizace akutní péče a investice do simulačního tréninku lze studovat a postupně přebírat.
Zlepšení ukazatele o jediný procentní bod ročně znamená za deset let posun, který v populačním měřítku odpovídá tisícům zachráněných životů. HSPA dashboard sleduje trendy — jestli se ukazatel hýbe správným směrem, i když pomalu, nebo stagnuje. Reformy nemusí být revoluce; konzistentní práce nad konkrétními ukazateli je dlouhodobě silnější než hlučné, ale nedotažené projekty.
Hodnota „úmrtnost po infarktu = 5,2 %" sama o sobě nic neřeší. Důležitá je její anatomie: kdo se na ni podílí (kardiolog, záchranka, kvalita standardů), jak rychle se k ní dostává pacient, kde stejný ukazatel funguje lépe a proč. Detail každého indikátoru proto ukazuje regionální srovnání, časový trend a souvislosti se strategiemi i mechanismy systému — abyste viděli, co s tím lze dělat.
Health System Performance Assessment (HSPA, hodnocení výkonnosti zdravotního systému) je rámec pro systematické měření, jak zdravotnictví plní své cíle — zlepšuje zdravotní stav populace, je dostupné, kvalitní, bezpečné, finančně udržitelné a spravedlivě financované. Koncept zavedli v roce 2000 Christopher J. L. Murray a Julio Frenk ve studii pro Světovou zdravotnickou organizaci, která se stala základem WHO World Health Report 2000.
Národní HSPA rámec pro Českou republiku zpracovala v letech 2021–2023 Zdravotnická divize OECD (tým Health Care Quality and Outcome) ve spolupráci s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro podporu strukturálních reforem (DG REFORM). Projekt byl financován z nástroje technické podpory EU. Z české strany ho vedlo Ministerstvo zdravotnictví ČR (jmenovitě Lenka Poliaková a Tomáš Troch) za účasti poradního sboru na vysoké úrovni (HLAB) a hlavní pracovní skupiny složené ze zástupců Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva financí, ÚZIS, SZÚ, ČSÚ, veřejných zdravotních pojišťoven a jejich sdružení, poskytovatelů zdravotní péče, pacientských organizací, odborových svazů a akademické obce.
Oficiální spuštění českého HSPA rámce proběhlo 24. května 2023 v Praze. Tento dashboard je nezávislou občanskou implementací rámce — agreguje veřejně dostupná data z ÚZIS, ČSÚ, OECD a Eurostatu a prezentuje je v podobě, která má být srozumitelná i pro laické publikum se zájmem o problematiku.
Hlavní zdrojový dokument: OECD (2023): Health System Performance Assessment Framework for the Czech Republic · DOI 10.1787/5d59b667-en
| Kraj | Hodnota | Δ od průměru ČR |
|---|