HSPA monitor skorezdravotnictvi.cz · Hodnocení výkonnosti zdravotního systému ČR

Stav českého zdravotnictví ·

Češi se dožívají vyššího věku, ale zdravějších let mají méně než průměr OECD.

HSPA měří, jestli zdravotnictví zlepšuje zdraví, je dostupné, kvalitní a finančně udržitelné. O projektu →

Prozkoumat dashboard ↓ Číst články →
Kudy do dashboardu

Co vás sem přivádí?

Vyberte, odkud se na zdravotnictví díváte — nasměrujeme vás rovnou k tomu, co dává největší smysl.

Z dat vznikají články

Co se v dashboardu dá taky číst

Nejnovější texty z editorial řady — výběry z dat, kontext, mezinárodní inspirace, politické a systémové souvislosti. Všechny články →

  1. 313 Prevence 5. října 2026

    Metodika k testu ledvin vyšla: čtyři stupně rizika, u nejvyššího nefrolog do měsíce. Cíl účasti v ní chybí

    Ministerstvo zdravotnictví vydalo 24. září 2026 ve Věstníku (částka 12/2026) Metodiku pro časný záchyt chronického onemocnění ledvin. Určuje, že lidé od 50 let mají mít vyšetřenou filtraci ledvin (eGFR) a albumin v moči (uACR) každé dva roky a lidé s diabetem, hypertenzí nebo nemocí srdce a cév jednou ročně nebo každých 3–12 měsíců. Laboratoř musí výsledek vždy zařadit do kategorií G1–G5 a A1–A3. Z jejich kombinace plynou čtyři stupně rizika: od kontroly u praktika za dva roky po odeslání k nefrologovi zpravidla do měsíce. Metodika ale nestanoví cíl účasti ani způsob, jak měřit, kolik lidí test skutečně podstoupí.

    Číst článek →
  2. 312 Financování 4. října 2026

    Rakovina poprvé nejdražší diagnózou. Pojišťovny za novotvary zaplatily 55,8 miliardy, víc než za srdce a cévy

    Zdravotní pojišťovny v roce 2024 poprvé od roku 2017, odkdy Český statistický úřad výdaje podle diagnóz zveřejňuje, zaplatily nejvíc za léčbu novotvarů: 55,8 miliardy korun proti 54,2 miliardy za nemoci oběhové soustavy. Výdaje na novotvary se od roku 2017 zvýšily o 119 %, na oběhovou soustavu o 79 %. Ze všech velkých kapitol rostly nejrychleji poruchy duševní a poruchy chování, meziročně o 16,5 % na 25,4 miliardy a od roku 2017 o 146 %. Vyplývá to z tabulek publikace Výsledky zdravotnických účtů – 2024, kterou ČSÚ vydal 24. září. Rozpad podle diagnóz pokrývá jen tu část výdajů pojišťoven, kterou jde přiřadit ke konkrétnímu pacientovi.

    Číst článek →
  3. 311 Infekční nemoci 3. října 2026

    1 569 případů západonilské horečky v Evropě: co letošní sezóna komárů znamená pro Česko

    Do 23. září hlásilo 16 evropských zemí 1 569 místně získaných případů západonilské horečky, víc než za celou sezónu 2025 (1 112) i 2024 (1 436). Česko mezi nimi podle ECDC není a od ledna do srpna nemělo podle SZÚ žádný případ; dengue a chikungunyu zná zatím jen jako nákazy z cest, letos 83 a 17 hlášených. Místní přenos západonilské horečky ale Česko už zažilo, naposledy v roce 2024, a usadil se tu invazní komár japonský. Rozebíráme, co z evropských čísel plyne pro hlášení, sledování komárů a ochranu dárců krve.

    Číst článek →
Nejen ke čtení — k vyzkoušení

Interaktivní nástroje: osahejte si systém sami

Data nemusí být jen tabulka. Zatáhněte za reformní páku, zjistěte, co se v prevenci týká právě vás, nebo držte politiky za slovo — čtyři způsoby, jak si české zdravotnictví projít vlastníma rukama.

Co kdyby Simulátor pák Posuňte reformní páku (tabáková daň, ošetřovatelský poměr, screening) a uvidíte modelový dopad na indikátory HSPA. Zkusit simulátor → Právě pro vás Osobní zdravotní kompas Zadejte věk, pohlaví a kraj a zjistěte, na které prohlídky, screeningy a očkování máte právě teď nárok — a jak si vede váš kraj. Otevřít kompas → Držíme za slovo Barometr politických prohlášení Sliby z programového prohlášení vlády i výroky ministra konfrontované s čísly, která už měříme. Metodika veřejná, interpretaci lze rozporovat. Otevřít barometr → Kudy to teče Model systému Interaktivní kauzální mapa: klikněte na páku a sledujte, kudy se změna propisuje celým systémem až k výsledkům. Prozkoumat model → Nová vrstva Diagnóza českého zdravotnictví Každý problém dostal svůj spis: od čísla přes příčiny, páky a peníze až po politické sliby a to, co můžete udělat vy. Plus Doháněč: kdy doženeme průměr OECD. Otevřít spis → Otestujte se Kvíz: znáte české zdravotnictví? Deset otázek generovaných živě z dat portálu — tipněte hodnotu, srovnejte ČR s průměrem OECD. Správnou odpověď určují indikátory, ne redakce. Spustit kvíz → Nová hra Tři židle: jeden systém, tři pohledy Herní kampaň: podepište úhradovou vyhlášku jako ministr, přežijte s ní rok jako ředitel okresní nemocnice — a pak projděte výsledek jako pacient, kterého vaše rozhodnutí potkají v čekárně. Každý akt jde hrát i samostatně. Hrát kampaň → Akt I kampaně Úhradová vyhláška: zahrajte si na ministra Rozdělte 40 miliard růstu mezi segmenty péče. Zástupci nemocnic, ambulancí i zubařů argumentují a požadují — a když dostanou málo, nepodepíšou, nebo eskalují až ke stávkové pohotovosti. Přesně jako v reálném dohodovacím řízení. Zahrát si →
Od dat k páce

Co dokážeme změřit, dokážeme zlepšit.

Smyslem HSPA rámce není kritizovat, ani sestavovat žebříčky. Smyslem je nastavit zrcadlo — ukázat, kde český systém funguje dobře, kde zaostává a kde leží páky pro zlepšení.

Pozn. k rozsahu: Český rámec HSPA (OECD/MZ ČR, 2023) definuje 122 indikátorů, z nichž je kolem 150 dostupných v tomto dashboardu (zbývající jsou metodicky definované, ale jejich doplnění závisí na zveřejnění dat). Mimo tento rámec dashboard sleduje navíc kolem 70 doplňkových monitoring indikátorů (lékárny, výpadky léčiv, opioidní spotřeba, struktura financování ZP po segmentech) — celkem tedy kolem 230 indikátorů. Filtr „Striktní HSPA / Doplňkový monitoring" nahoře v sekci indikátorů toto rozdělení zviditelňuje.

Pozn.: Český rámec HSPA patří do rodiny národních rámců HSPA (OECD policy paper, 1/2026) — nezaměňovat s vlastním HSPA rámcem OECD, podle něhož se řídí témata pracovních skupin OECD Health Committee (rozvoj nových mezinárodně porovnatelných indikátorů).

01

Jak jsme na tom

Češi žijí déle než dřív, ale za průměrem OECD zaostáváme v kvalitě těchto let. Vysoká kardiovaskulární úmrtnost, pomalý screening a klesající proočkovanost jsou čísla — ale za každým číslem je konkrétní situace.

Naděje dožití → KVN mortalita → Screening →
02

Proč se to děje

Za výsledky stojí konkrétní faktory: vysoká spotřeba alkoholu a tabáku, slabá primární prevence, čekací doby na specialisty a hluboké krajské nerovnosti v dostupnosti péče. Systém léčí dobře — ale pozdě.

Kouření → Čekací doby → Nesplněná potřeba péče →
03

Kdo s tím může pohnout

MZ ČR vydává úhradovou vyhlášku a nastavuje pravidla. Pojišťovny smluvně pokrývají síť poskytovatelů. Kraje jsou garanty dostupnosti. Pacienti a občané rozhodují o své prevenci. Žádný hráč nestačí sám.

Jak funguje systém → Co můžu udělat já → Strategie →
04

Jak poznáme zlepšení

Zlepšení ukazatele o jeden procentní bod ročně znamená za dekádu tisíce zachráněných životů. HSPA dashboard sleduje trendy: jestli se číslo hýbe správným směrem, i když pomalu — nebo stagnuje. Reformy nemusí být revoluce.

Prohlédnout kolem 230 indikátorů →
Jak jsme na tom

Klíčová čísla a šest dimenzí výkonu

Plný přehled rámce →
Co je HSPA Klikněte pro vysvětlení rámce, autorů a zdrojů

Health System Performance Assessment (HSPA, hodnocení výkonnosti zdravotního systému) je rámec pro systematické měření, jak zdravotnictví plní své cíle — zlepšuje zdravotní stav populace, je dostupné, kvalitní, bezpečné, finančně udržitelné a spravedlivě financované. Koncept zavedli v roce 2000 Christopher J. L. Murray a Julio Frenk ve studii pro Světovou zdravotnickou organizaci, která se stala základem WHO World Health Report 2000.

Národní český rámec HSPA zpracovala v letech 2021–2023 Zdravotnická divize OECD ve spolupráci s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro podporu strukturálních reforem (DG REFORM). Z české strany ho vedlo Ministerstvo zdravotnictví ČR.

Hlavní zdrojový dokument: OECD (2023): Health System Performance Assessment Framework for the Czech Republic · DOI 10.1787/5d59b667-en

0Celkem
0Dobré
0Ke sledování
0Kritické
0Bez benchmarku

Indikátory výkonnosti zdravotního systému

0 indikátorů

Regionální rozpad

KrajHodnotaΔ od průměru ČR

Kam jdou peníze

Úhrady 7 zdravotních pojišťoven · 2023 · 459 mld Kč

Veřejné zdravotní pojištění je z 96 % jediným zdrojem financování českého zdravotnictví. V roce 2023 vyplatilo všech sedm pojišťoven dohromady 459 miliard korun — 42 226 Kč ročně na pojištěnce. Pololetí 2024 už ukazuje tempo růstu +10,7 % meziročně, výrazně nad inflací. Struktura výdajů ale zůstává v posledních letech stabilní.

Lůžková péče 0 % 0 mld Kč Ambulantní péče 0 % 0 mld Kč Léky (recept) 0 % 0 mld Kč
Ostatní 0 % 0 mld Kč pomůcky, stomatologie, lázně, doprava + ZZS