Jak jsme na tom
Češi žijí déle než dřív, ale za průměrem OECD zaostáváme v kvalitě těchto let. Vysoká kardiovaskulární úmrtnost, pomalý screening a klesající proočkovanost jsou čísla — ale za každým číslem je konkrétní situace.
HSPA monitor skorezdravotnictvi.cz · Hodnocení výkonnosti zdravotního systému ČR
HSPA měří, jestli zdravotnictví zlepšuje zdraví, je dostupné, kvalitní a finančně udržitelné. O projektu →
Vyberte, odkud se na zdravotnictví díváte — nasměrujeme vás rovnou k tomu, co dává největší smysl.
Nejnovější texty z editorial řady — výběry z dat, kontext, mezinárodní inspirace, politické a systémové souvislosti. Všechny články →
Ministerstvo zdravotnictví vydalo 4. listopadu 44. číslo Týdenního monitoringu zdravotních hrozeb. Epidemie eboly v Kongu má 10 467 potvrzených případů a 5 103 úmrtí a nemocné zdravotníky už letos převážely letadla do Německa, Nizozemska a Švýcarska. Evropa hlásí rekordních 2 009 případů západonilské horečky ve 20 zemích, poprvé i v Belgii a na Slovensku; Česko má podle SZÚ za leden až říjen dva hlášené případy, 91 případů dengue a 19 chikungunyi. Poliovirus se od roku 2024 opakovaně objevuje v odpadních vodách evropských měst, zatímco proočkovanost českých dětí základní řadou s obranou proti obrně klesla z 97 % na 86 %. Ve státě Washington zemřel první letošní pacient s ptačí chřipkou po kontaktu s dojnicemi. Riziko pro Česko je u všech čtyř témat nízké; otázka je, co o domácím dohledu bulletin neříká.
Číst článek →Všech 53 členských států Evropského regionu WHO na 76. zasedání Regionálního výboru v Kodani jednomyslně přijalo strategii zdravého stárnutí „Ageing is living“ na roky 2026–2030 a první regionální plán pro umělou inteligenci ve zdravotnictví do roku 2033. Oba dokumenty státy vyzývají k akci „podle potřeby“, právní povinnost ani sankci nezakládají. Česko do nich vstupuje s 8,0 roku života bez omezení po pětašedesátce proti 10,3 v EU a s 2,5 pracovníka formální dlouhodobé péče na 100 seniorů proti 5,6 v OECD.
Číst článek →Registrová studie ke 25 letům českého screeningu kolorektálního karcinomu ukazuje, že věkově standardizovaná úmrtnost na tuto rakovinu byla v letech 2022–2024 o 50,0 % nižší než na přelomu tisíciletí a incidence o 31,7 %. Kolonoskopie v programu nacházejí víc adenomů než dřív. Program ale dál ztrácí lidi: pokrytí cílové populace je 33,7 % a do šesti měsíců po pozitivním testu stolice podstoupí kolonoskopii jen 58,0 % lidí. Ukazujeme, co se za čtvrt století povedlo a kde se systém zadrhává.
Číst článek →Data nemusí být jen tabulka. Zatáhněte za reformní páku, zjistěte, co se v prevenci týká právě vás, nebo držte politiky za slovo — čtyři způsoby, jak si české zdravotnictví projít vlastníma rukama.
Smyslem HSPA rámce není kritizovat, ani sestavovat žebříčky. Smyslem je nastavit zrcadlo — ukázat, kde český systém funguje dobře, kde zaostává a kde leží páky pro zlepšení.
Pozn. k rozsahu: Český rámec HSPA (OECD/MZ ČR, 2023) definuje 122 indikátorů, z nichž je kolem 170 dostupných v tomto dashboardu (zbývající jsou metodicky definované, ale jejich doplnění závisí na zveřejnění dat). Mimo tento rámec dashboard sleduje navíc kolem 80 doplňkových monitoring indikátorů (lékárny, výpadky léčiv, opioidní spotřeba, struktura financování ZP po segmentech) — celkem tedy kolem 230 indikátorů. Filtr „Striktní HSPA / Doplňkový monitoring" nahoře v sekci indikátorů toto rozdělení zviditelňuje.
Pozn.: Český rámec HSPA patří do rodiny národních rámců HSPA (OECD policy paper, 1/2026) — nezaměňovat s vlastním HSPA rámcem OECD, podle něhož se řídí témata pracovních skupin OECD Health Committee (rozvoj nových mezinárodně porovnatelných indikátorů).
Češi žijí déle než dřív, ale za průměrem OECD zaostáváme v kvalitě těchto let. Vysoká kardiovaskulární úmrtnost, pomalý screening a klesající proočkovanost jsou čísla — ale za každým číslem je konkrétní situace.
Za výsledky stojí konkrétní faktory: vysoká spotřeba alkoholu a tabáku, slabá primární prevence, čekací doby na specialisty a hluboké krajské nerovnosti v dostupnosti péče. Systém léčí dobře — ale pozdě.
MZ ČR vydává úhradovou vyhlášku a nastavuje pravidla. Pojišťovny smluvně pokrývají síť poskytovatelů. Kraje jsou garanty dostupnosti. Pacienti a občané rozhodují o své prevenci. Žádný hráč nestačí sám.
Zlepšení ukazatele o jeden procentní bod ročně znamená za dekádu tisíce zachráněných životů. HSPA dashboard sleduje trendy: jestli se číslo hýbe správným směrem, i když pomalu — nebo stagnuje. Reformy nemusí být revoluce.
Health System Performance Assessment (HSPA, hodnocení výkonnosti zdravotního systému) je rámec pro systematické měření, jak zdravotnictví plní své cíle — zlepšuje zdravotní stav populace, je dostupné, kvalitní, bezpečné, finančně udržitelné a spravedlivě financované. Koncept zavedli v roce 2000 Christopher J. L. Murray a Julio Frenk ve studii pro Světovou zdravotnickou organizaci, která se stala základem WHO World Health Report 2000.
Národní český rámec HSPA zpracovala v letech 2021–2023 Zdravotnická divize OECD ve spolupráci s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro podporu strukturálních reforem (DG REFORM). Z české strany ho vedlo Ministerstvo zdravotnictví ČR.
Hlavní zdrojový dokument: OECD (2023): Health System Performance Assessment Framework for the Czech Republic · DOI 10.1787/5d59b667-en
| Kraj | Hodnota | Δ od průměru ČR |
|---|
Veřejné zdravotní pojištění je z 96 % jediným zdrojem financování českého zdravotnictví. V roce 2023 vyplatilo všech sedm pojišťoven dohromady 459 miliard korun — 42 226 Kč ročně na pojištěnce. Pololetí 2024 už ukazuje tempo růstu +10,7 % meziročně, výrazně nad inflací. Struktura výdajů ale zůstává v posledních letech stabilní.