Ten rozdíl není abstraktní statistika. Je to přesný popis problému: většina toho, co Česko v předčasné úmrtnosti ztrácí, jsou úmrtí, kterým evropská medicína i veřejné zdraví umějí předcházet. Otázka nezní, jestli to umíme — otázka zní, jestli to děláme.
Zdroj: OECD/European Observatory, Country Health Profile 2025: Czechia (Figure 9; data Eurostat hlth_cd_apr, rok 2022).
Co měří odvratitelná úmrtnost
Hrubá mortalita — počet úmrtí na sto tisíc obyvatel — zachycuje špatně rozdíly mezi zdravotními systémy: zemřelý dvacetiletý a zemřelý osmdesátiletý v ní mají stejnou váhu. Populační statistika proto potřebuje ukazatel, který zvýrazní úmrtí v mladším a středním věku — přesně ta, kterým se v moderní medicíně dá nejvíce předcházet.
Nejstarším takovým ukazatelem jsou potenciálně ztracené roky života (PYLL — Potential Years of Life Lost), které vznikly v 50. letech 20. století a sčítají roky ztracené úmrtím pod určitou věkovou hranicí. V posledních letech ho ale OECD ve svých reportech nahradila přesnějším rámcem odvratitelné úmrtnosti (avoidable mortality), který nejen sčítá předčasná úmrtí, ale rozlišuje, čím se jim dá zabránit. HSPA Monitor proto v tomto článku drží tento ověřitelný rámec.
Odvratitelná úmrtnost počítá úmrtí do 75 let věku a dělí je na dvě složky. Preventabilní úmrtnost jsou úmrtí, kterým lze předejít hlavně veřejným zdravím a primární prevencí — tedy dřív, než onemocnění vůbec vznikne (rakovina plic z kouření, jaterní onemocnění z alkoholu, část úrazů). Léčitelná — někdy též amenable — úmrtnost jsou úmrtí, kterým lze předejít zdravotní péčí: včasným záchytem screeningem a účinnou léčbou (kolorektální karcinom, pneumonie, část infarktů). U některých diagnóz, kde se uplatní obojí (ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda, diabetes, hypertenze), metodika přiřazuje polovinu úmrtí do jednoho seznamu a polovinu do druhého, aby se totéž úmrtí nepočítalo dvakrát.
Čísla za rok 2022, vztažená ke stejné metodice a témuž roku napříč zeměmi, mluví jasně. Preventabilní úmrtnost byla v Česku 195 zemřelých na 100 000 obyvatel proti 168 v průměru EU — o 16 procent výš. Léčitelná úmrtnost 113 proti 90 — o 26 procent výš. Dohromady je odvratitelná úmrtnost v Česku o 19 procent nad evropským průměrem (OECD/European Observatory, Country Health Profile 2025: Czechia; zdroj dat Eurostat hlth_cd_apr).
Pozoruhodné je, že větší relativní zaostání je u léčitelné složky (+26 %) než u preventabilní (+16 %). To je důležité sdělení: kdyby šlo jen o životní styl, čekali bychom vyšší převis v preventabilní úmrtnosti. Vyšší převis na léčitelné straně ukazuje, že část rezervy leží uvnitř samotného zdravotního systému — v záchytu, návaznosti a kvalitě léčby, ne pouze před vstupem do něj.
Z čeho se český převis skládá
Když se obě složky rozpadnou na hlavní příčiny, ukáže se, kde Česko ztrácí nejvíc. Profil 2025 uvádí strukturu obou seznamů za rok 2022.
| Hlavní příčina | Podíl na preventabilní úmrtnosti | Podíl na léčitelné úmrtnosti |
|---|---|---|
| Ischemická choroba srdeční | 13 % | 22 % |
| Rakovina plic | 14 % | — |
| Onemocnění spojená s alkoholem | 13 % | — |
| Kolorektální karcinom | — | 14 % |
| Pneumonie | — | 10 % |
| COVID-19 | 9 % | — |
| Cévní mozková příhoda | — | 8 % |
| Chronická obstrukční plicní nemoc | 7 % | — |
| Rakovina prsu | — | 7 % |
| Ostatní příčiny | 44 % | 39 % |
Zdroj: OECD/European Observatory, Country Health Profile 2025: Czechia, Figure 9 (data Eurostat hlth_cd_apr, 2022). Preventabilní úmrtnost v Česku odpovídala 20 211 úmrtím, léčitelná 11 820 úmrtím. „—" znamená, že příčina v daném seznamu nefiguruje mezi vykázanými položkami.
Jedna diagnóza prochází oběma seznamy: ischemická choroba srdeční — 13 procent preventabilní úmrtnosti a 22 procent léčitelné. Kardiovaskulární onemocnění je tak největší jednotlivé téma odvratitelné úmrtnosti v Česku. Souvisí to s ověřeným populačním číslem: standardizovaná kardiovaskulární mortalita byla v roce 2023 v Česku 463,75 na 100 000 obyvatel proti 312,95 v průměru EU-27 — o 48 procent výš (Eurostat hlth_cd_asdr2). Detailně se tomu věnuje článek o českém kardiovaskulárním paradoxu.
Na preventabilní straně dominuje rakovina plic (14 %) a onemocnění spojená s alkoholem (13 %) — obojí jsou důsledky chování, které se odehrává roky až desetiletí před úmrtím. Na léčitelné straně je po ischemické chorobě nejsilnější kolorektální karcinom (14 %) — nádor, u kterého rozhoduje včasný záchyt; české screeningové pokrytí kolorektálního karcinomu přitom za evropským průměrem zaostává.
Tři vrstvy, kde Česko ztrácí
Co se odehrává před předčasným úmrtím a co kolem něj, ukazuje stejný profil ve své části o rizikových faktorech a o výkonnosti systému — a obraz je konzistentní.
První vrstva je životní styl. Češi vypijí v průměru 11,2 litru čistého alkoholu na dospělého ročně proti 9,8 v průměru EU — pátá nejvyšší spotřeba v unii, prakticky beze změny za dvě desetiletí (článek o spotřebě alkoholu). Více než 17 procent dospělých má obezitu proti 14,6 v EU. Doporučenou míru pohybu — cvičení víckrát než třikrát týdně — splňuje 24 procent dospělých proti 31 v EU. Jeden faktor ale Česko zlepšilo: denní kuřáctví dospělých kleslo z 23 procent v roce 2012 na zhruba 16 procent v roce 2024, tedy pod průměr EU (18,5 %). Plíce přesto zůstávají největší jednotlivou příčinou preventabilní úmrtnosti — kouření zabíjí s desítkami let zpoždění a v mladších ročnících navíc roste užívání e-cigaret. K předčasné úmrtnosti přispívá i prostředí: znečištění ovzduší jemnými částicemi a ozonem se podle odhadů podílí asi na pěti procentech všech úmrtí.
Druhá vrstva je primární a chronická péče. Účinné nástroje pro kardiovaskulární prevenci v Česku existují a jsou hrazené — moderní antihypertenziva, statiny, novější antidiabetika. Slabinou je jejich nasazení a kontinuita. Profil 2025 uvádí, že podle Evropského výběrového šetření o zdraví (EHES 2019) o své hypertenzi nevědělo 39 procent českých mužů a 28 procent žen. Míra hospitalizací pro chronická onemocnění citlivá na ambulantní péči byla v roce 2023 o 18 procent nad průměrem EU — a tento rozdíl táhne hlavně chronické srdeční selhání, u kterého byly hospitalizace téměř o polovinu vyšší než v EU. To je přesně ten typ úmrtí a hospitalizací, kterému dobře vedená dispenzární péče dokáže předejít.
Třetí vrstva je samotná léčitelná úmrtnost. Vyšší relativní převis právě v léčitelné složce (+26 %) ukazuje na rezervu uvnitř systému: na to, jestli systém pacienta včas zachytí a dotáhne léčbu do konce. Kolorektální karcinom, pneumonie a cévní mozková příhoda — tři velké položky léčitelné úmrtnosti — mají společné to, že o výsledku rozhoduje rychlost a návaznost: screening s vysokou účastí, krátká cesta od podezření k diagnóze, kvalitní akutní léčba a dostupná navazující rehabilitace.
Trend: pomalý, ale reálný pokles
Číslo je třeba zasadit do vývoje. Preventabilní úmrtnost v Česku dlouhodobě klesá: z 188 na 100 000 obyvatel v roce 2019 ji pandemie covidu-19 vyhnala na 218 v roce 2020 a 286 v roce 2021, poté se vrátila na 195 v roce 2022 a podle předběžných dat Eurostatu na 174 v roce 2023 — tedy už pod předpandemickou úroveň (Eurostat hlth_cd_apr). Léčitelná úmrtnost se podle profilu 2025 v posledním desetiletí rovněž postupně snižovala, podobně jako v dalších zemích EU.
Trend je tedy pozitivní. Co se ale nezmenšuje dostatečně rychle, je odstup od evropského průměru. Pokles je řádově srovnatelný s tempem jiných zemí EU — Česko se k průměru přibližuje, ale pomalu. Odvratitelná úmrtnost je navíc v Česku rozložena nerovnoměrně: strukturálně slabší regiony (zejména severozápad a severní Morava) dlouhodobě vykazují vyšší předčasnou úmrtnost než Praha a její okolí, v souběhu se sociálními determinanty zdraví — vzděláním, příjmem a pracovní stabilitou.
Co dělají systémy s nižší úmrtností
Země s nejnižší odvratitelnou úmrtností v Evropě — severské státy, Itálie, Španělsko, Francie — nekombinují jeden zázračný program, ale několik vrstev politiky, které působí současně.
Silná primární prevence kardiovaskulárních a onkologických onemocnění — kontrola hypertenze, populační screeningy s vysokou účastí, důsledná antitabáková politika. Klasickým příkladem je finská severní Karélie: komplexní intervence proti kardiovaskulární mortalitě běžící od roku 1972, která během několika dekád snížila úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční ve středním věku o desítky procent. Severokarelský model je dnes uváděn jako vzor populační intervence proti předčasné úmrtnosti.
Důsledná protitabáková a alkoholová politika — vysoké zdanění, omezení reklamy, podpora odvykání u tabáku; minimální jednotková cena, omezení reklamy a vyšší zdanění u alkoholu. Česko v tabákové politice pokročilo (zákaz kouření ve veřejných prostorách 2017, postupné zvyšování spotřební daně) a v alkoholové politice s ním začíná — spotřební daň z lihovin vzrostla v roce 2025 o 10 procent a o dalších 5 procent má vzrůst v roce 2026.
Bezpečné silnice — model Vision Zero v Norsku a Švédsku od 90. let: důsledné prosazování rychlostních limitů, infrastrukturní bezpečnost a kontrola alkoholu za volantem. Dostupná péče o duševní zdraví — funkční centra duševního zdraví, dostupná psychoterapie a destigmatizace, které snižují počty úmrtí z vnějších příčin. A konečně užší sociální nerovnosti ve zdraví — kvalita školství, sociální politika a rovnoměrná dostupnost péče napříč regiony se v odvratitelné úmrtnosti projevují.
Co Česko realisticky může
Reformní balíček k předčasné úmrtnosti není jeden zákon ani jedna kampaň. Je to kombinace opatření, kterým se věnují další články této řady — primární kardiovaskulární prevence, populační screeningy s aktivním zvaním, posílení center duševního zdraví, antitabáková a alkoholová politika podle doporučení WHO, bezpečnost silnic, redukce sociálních nerovností. Žádné z nich samo o sobě odvratitelnou úmrtnost výrazně nesníží; jejich souběh ji v desítce evropských zemí dlouhodobě a doložitelně sráží.
Česko má dvě konkrétní opory, o které se reforma může opřít: Národní onkologický plán schválený vládou v roce 2022 a Národní kardiovaskulární plán na období 2025–2035 přijatý v roce 2024. Oba míří přesně do dvou největších položek odvratitelné úmrtnosti. Co takovým plánům podle zkušenosti chybí nejčastěji, je institucionální zakotvení, jasné rozpočtové ukotvení, koordinace napříč resorty a důsledná evaluace s měřitelnými cíli.
Co s tím
Pro čtenáře, který chce vědět, co se za odvratitelnou úmrtností skrývá v jeho vlastní rodině: souhrnný indikátor není nástroj pro individuální prevenci, ale pro populační debatu. Pro vás osobně platí, co všechny předchozí články této řady — měřit si tlak, znát svůj cholesterol, nekouřit, pít méně, hýbat se, hlídat váhu a aktivně chodit na screeningy a preventivní prohlídky. Žádný z těchto kroků sám o sobě život neprodlouží o roky; všechny dohromady ano. Pokud máte v rodině kardiovaskulární nebo onkologická onemocnění, pravidelná dispenzární péče u praktika a účast v populačních screeninzích jsou opatření s nejvyšším účinkem.
Pro tvůrce politik je sdělení strukturní. Odvratitelná úmrtnost je nejlepší dostupný souhrnný ukazatel toho, jak zdravotní systém spolu s veřejnými politikami umí předcházet předčasné úmrtnosti. Devatenáct procent nad evropským průměrem je rozdíl, který se nezúží jednou kampaní — zúží ho roky kontinuální politiky napříč resorty. A protože vyšší zaostání je na léčitelné straně, část odpovědi leží přímo uvnitř zdravotnictví: ve včasném záchytu a v tom, jestli systém léčbu dotáhne do konce.